Akciový trh

Fundamentální analýza je základním typem analýzy akcií, který se snaží stanovit teoretickou cenu a vnitřní hodnotu daného aktiva na základě studia důležitých ukazatelů finančních výkazů určité společnosti, které mají vliv na hodnotu akcie.
Pojďme se podívat, z jakých účetních výkazů společnosti investoři čerpají základní informace, které později využijeme k vypracování naší analýzy:
Rozvaha společnosti (známá také jako přehled o finanční stavu a struktuře podniku či firmy) je finanční zpráva, která ukazuje finanční situaci společnosti ke konkrétnímu datu. Poskytuje informace o aktivách, závazcích a vlastním kapitálu společnosti.
Rozvaha společnosti zahrnuje několik klíčových ukazatelů pro fundamentální analýzu:
Výkaz zisku a ztráty (zkráceně výsledovka) představuje výsledky hospodaření společnosti za určité období. Jedná se o finanční zprávu, která podává přehled o příjmech, výdajích a zisku nebo ztrátě společnosti za určité účetní období (zpravidla za každý kvartál) včetně srovnání s předešlým obdobím.
Výkaz zisku a ztráty poskytuje zásadní informace pro fundamentální analýzu společnosti. Některé z důležitých ukazatelů, které lze z výsledovky vyčíst, jsou:
Výkaz cash flow neboli výkaz o peněžních tocích je finanční zpráva, která ukazuje přehled příjmů a výdajů společnosti během určitého období. Poskytuje informace o přílivu a odlivu peněžního toku a o tom, jak je hotovost generována a využívána v provozních, investičních a finančních aktivitách.
Ve výkazu o peněžních tocích můžeme nalézt několik důležitých ukazatelů:
Jedna z metod fundamentální analýzy je bottom‑up přístup – dozvíte se více zde: Co je bottom‑up analýza?
Takže, jak jsme již naznačili v předchozí sekci, jakmile získáme ty nejdůležitější informace z finančních výkazů, co dál s nimi? Jak je můžeme využít při ocenění společnosti a ceny akcií? Pojďme se na to podívat.
Ukazatele finanční páky určují, jak velká část aktiv společnosti je financován dluhem. To znamená, že měří poměr dluhu společnosti a její schopnost tyto dluhy splácet.
Jinými slovy, pákové ukazatele vyjadřují podíl nebo míru účasti cizího kapitálu (od dodavatelů a věřitelů) na majetku společnosti a zároveň její připravenost splácet své závazky svými aktivy. Pokud je tedy ukazatel zadluženosti:
Význam ukazatelů finanční páky spočívá v tom, že se jedná o spolehlivé ukazatele vypočítané na základě kvantitativních dat, které odkrývají finanční zdraví společnosti a také stabilitu a udržitelnost podniku ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Investoři tyto ukazatele využívají také k určení míry rizika. Mohou se na jejich základě ujistit, že je společnost solventní čili schopna pokrýt a splácet své současné i budoucí finanční závazky a že může generovat návratnost svých investic.
Zde jsou hlavní ukazatele zadluženosti nebo solventnosti:
Ukazatele výnosnosti jsou matematické výpočty, které nám pomáhají zjistit, zda společnost vydělává tolik, aby byla schopna pokrýt své náklady a zároveň zajistit zisk svým vlastníkům.
Při podnikání je třeba počítat s mnoha různými výdaji (osobní náklady, jako jsou mzdy, daně, odpisy, bankovní úroky atd.) Může se tedy stát, že je společnost v určité oblasti zisková, ale v jiné je ve ztrátě.
Právě z tohoto důvodu existuje několik ukazatelů rentability. Právě tyto ukazatele nám umožňují porovnat výsledky hospodaření společnosti v různých oblastech zisků či ztrát:
Hodnotové ukazatele jsou finanční ukazatele, které investoři používají k ocenění nebo posouzení hodnoty společnosti nebo jejích aktiv. Tyto poměrové ukazatele slouží k porovnání ceny akcie určité společnosti s některými klíčovými finančními ukazateli, jako je například zisk, tržby nebo aktiva.
Pokračujeme dále v našem makro přístupu při organizaci všeho, co souvisí s fundamentální analýzou. Už víme, kde získat informace a jak je seskupit. Jaký typ analýzy lze ale provést s tolika čísly a ukazateli? To si vysvětlíme níže:
Analýza typu zespoda nahoru je přístup používaný na akciovém trhu ke hodnocení a výběru jednotlivých akcií na základě podrobné analýzy charakteristik a základních údajů jednotlivých společností. Namísto zaměření se na makroekonomické faktory nebo obecný stav trhu se analýza zespoda nahoru soustředí na studium individuálních společností.
To znamená, že se snaží posoudit aspekty, jako jsou finanční výkazy konkrétní společnosti, její strukturu nákladů, obchodní model, kvalitu vedení, její produkty nebo služby, konkurenční postavení, strategii růstu a další specifické faktory společnosti. Cílem je identifikovat akcie, které jsou na základě fundamentální analýzy považovány za podhodnocené nebo které mají významný potenciál pro růst.
Tento přístup zahrnuje vyčerpávající analýzu finančních výkazů, relevantních zpráv, vyhlídek společnosti do budoucna a dalších relevantních dat, která mohou ovlivnit její výnosy. V úvahu lze vzít i kvalitativní aspekty, jako je reputace společnosti, inovace nebo poptávka po jejích produktech.
Analýza shora dolů na akciovém trhu je přístup, který investoři používají k přijímání investičních rozhodnutí na základě analýzy makroekonomických faktorů a celkového stavu na trhu. A následně k výběru akcií nebo sektorů, u nichž se očekává, že budou z těchto podmínek profitovat.
Při analýze shora dolů se začíná analýzou makroekonomických aspektů, jako je hospodářský růst, inflace, úrokové sazby, vládní politika a další relevantní ekonomické ukazatele. Poté se vyhodnocuje dopad, který tyto faktory mohou mít na různá odvětví ekonomiky.
Po vytipování odvětví, která jsou považována za perspektivní, se provede podrobnější analýza společností v rámci těchto odvětví.
Analýza shora dolů umožňuje investorům rozhodovat se na základě makroekonomického vývoje a predikcí do budoucna. Jejím cílem je identifikovat odvětví nebo oblasti ekonomiky, u nichž se na základě makroekonomických faktorů očekává slibná výkonnost, a poté vybrat akcie společností, které jsou v rámci daných sektorů považovány za nejperspektivnější.
Podívejme se, na jaké typy společností můžeme po provedení příslušné analýzy narazit:
Společnosti s vysokou hodnotou tržní kapitalizace neboli "Modré žetony" jsou takové akcie, jejichž hodnota (cena akcie / celkový počet akcií) patří mezi ty nejvyšší na trhu.

Když mluvíme o tzv. modrém žetonu, máme na mysli vyspělou společnost, která je již léta lídrem na svém trhu, má velmi solidní rozvahu a vysokou tržní kapitalizaci, což znamená vysokou míru likvidity (vysokou nabídku a poptávku po jejích akciích) a cenovou stabilitu. Obvykle tyto společnosti vyplácejí stabilní a v čase rostoucí dividendy.
Tento pojem se liší v závislosti na jednotlivých trzích a není stanoveno žádné konkrétní rozmezí. Také je třeba si uvědomit, že české blue chips by byly ve Spojených státech považovány za společnosti s malou nebo střední kapitalizací. U nás by to byly například společnosti, jako je ČEZ, Kofola, Komerční banka nebo Erste Group Bank. Zatímco ve Spojených státech by to byly společnosti, jako je Apple, VISA nebo Coca-Cola. To znamená, že všechny tyto společnosti jsou na trhu pevně zakotveny, jsou kótovány na burze již řadu let, jejich tržní kapitalizace je velmi vysoká (nejvyšší na trhu) a navíc mají solidní rozvahu.
Jedná se o akcie společností, které působí ve vyspělých odvětvích, obvykle defenzivních odvětvích se silnými vstupními bariérami. Hodnotové akcie jsou mnohem méně volatilní než akcie růstové.
Příkladem společností v rámci hodnotových akcií mohou být společnosti působící v oblasti výroby elektřiny, potravinářství nebo výstavby dálnic. Obecně platí, že společnosti tvořené hodnotovými akciemi obvykle směřují své zisky na výplatu dividend.
Penny stocks neboli tzv. "akcie za pár centů (haléřů)" jsou společnosti s nízkou kapitalizací, které jsou však kótovány na burze. Může se jednat o společnosti, které mají nebo v minulosti měly problémy, a proto mohou vykazovat velké odchylky v ceně akcií.
Obvykle je jejich cena nižší než jeden dolar, nebo se pohybuje dokonce v řádu několika haléřů, což se odráží v o to větších cenových výkyvech. Pokud se například akcie obchoduje za 0,10 USD, znamená výkyv o 1 cent (0,01) odchylku 10 %.
Růstové akcie jsou akcie společností, které se nacházejí ve fázi expanze a u nichž se očekává, že v následujících letech budou dále růst. Obvykle se jedná o akcie společností, které působí na velmi dynamických trzích se silnou konkurencí, jako je například technologický sektor.
Pojďme se podívat víceméně ve zkratce, jako v celém článku, v čem se jednotlivé analýzy na akciovém trhu liší:
2. Fundamentální analýza
1. Technická analýza
2. Fundamentální analýza
1. Technická analýza
2. Fundamentální analýza
1. Technická analýza
2. Fundamentální analýza
1. Technická analýza
2. Fundamentální analýza
1. Technická analýza
2. Fundamentální analýza
1. Technická analýza
2. Fundamentální analýza
Podívejme se na nejvýznamnější investory historie i současnosti, kteří zpopularizovali myšlenku fundamentální analýzy jako jedné z nejsmysluplnějších a nejvýnosnějších metod, které existují.
Benjamin Graham se narodil v Londýně, odkud se krátce po narození s rodinou přestěhoval do New Yorku. Po několika letech života v chudobě a smrti svého otce se stal na Kolumbijské univerzitě jedním z nejlepších studentů ve svém ročníku. Po úspěšném ukončení studia začal pracovat na Wall Street a později založil společnost Graham-Newman Partnership. Během své kariéry coby investor razil spolu s Davidem Doddem investiční filozofii hodnotového investování, založenou na investování do společností s nízkou cenou akcií vzhledem k jejich ocenění na základě fundamentálních ukazatelů. Mezi některé poměrové ukazatele této filozofie patří dividendový výnos, poměr ceny/zisku nebo poměr ceny/účetní hodnoty.
Warren Buffett se v roce 1930 v Omaze. Je americký investor a podnikatel známý jako Věštec z Omahy. Je prezidentem investiční společnosti Berkshire Hathaway. Zároveň je jedním z nejbohatších a nejvlivnějších lidí na světě. Nezapomíná však na svou významnou filantropickou činnost.

Od útlého věku projevoval velký zájem o ekonomiku a investice. Warren Buffett dosáhl ve světě investic takových úspěchů, že je považován za nejlepšího investora všech dob.
Peter Lynch je jedním z největších investorů v historii. Stejně jako další významné osobnosti v oblasti obchodování se stal legendou mezi nadšenci a profesionály na kapitálových trzích.
Lynch řídil v letech 1977-1990 nejvýznamnější hedgeový fond ve Spojených státech (Magellan společnosti Fidelity Investments). Odtud vykročil k pozoruhodné kariéře, v níž pro Fidelity dosahoval zisků v průměru 29-30 % ročně. To svědčí o neuvěřitelné efektivitě tohoto muže při investování.
David LeFevre Dodd (1895-1988) byl americký pedagog, finanční analytik, autor, ekonom a investor. Jako student byl žákem a kolegou Benjamina Grahama na Kolumbijské obchodní univerzitě.

Krach na Wall Street v roce 1929 známý jako Černé úterý Grahama téměř zničil. Ten začal v předchozím roce učit na své alma mater Kolumbijské univerzitě. Krach inspiroval Grahama k hledání konzervativnějšího a bezpečnějšího způsobu investování. Graham souhlasil s výukou pod podmínkou, že bude někdo zapisovat poznámky. Dodd se tehdy jako mladý lektor na Kolumbijské univerzitě přihlásil. Tyto zápisy posloužily jako základ pro knihu z roku 1934 Analýza cenných papírů (Security Analysis), která dala vzniknout konceptu hodnotového investování. Jedná se o nejdéle publikovaný investiční text vůbec.