Zasedání ECB: Úrokové sazby klesají, rizika rostou – Co se skrývá za posledním rozhodnutím ECB?

Existuje několik subjektů, které mohou ovlivňovat finanční trhy, a ECB hraje ze všech jistě významnou roli.

Z tohoto důvodu je pro investora důležité sledovat zasedání, tedy příležitosti, kdy se rozhoduje o měnové politice centrální banky. Níže se podíváme na kalendář zasedání ECB v období do roku 2025.

Schůzka ECB

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) se schází na dvou typech zasedání:

1. Zasedání pro rozhodování o měnové politice: Tyto schůzky se konají každých 6 týdnů. Na nich Rada guvernérů ECB hodnotí ekonomickou a finanční situaci a přijímá rozhodnutí o úrokových sazbách a dalších měnověpolitických opatřeních k udržení cenové stability v eurozóně.
2. Zasedání pro ostatní typy rozhodnutí: Tyto schůzky se konají každé 2 týdny. Zabývají se širokou škálou témat, která přímo nesouvisejí s měnověpolitickými rozhodnutími, jako je bankovní dohled, finanční stabilita a další administrativní a organizační záležitosti ECB.

Příští zasedání ECB 2025

Příští zasedání ECB proběhne 30. ledna 2025. Kalendář Evropské centrální banky sledují nejen investoři a analytici, ale také občané eurozóny. Rozhodnutí Rady guvernérů, vedené Christine Lagardeovou, mohou totiž významně ovlivnit rodinné rozpočty.

Každé zasedání ECB je proto netrpělivě očekáváno a předchází mu řada předpovědí o krocích frankfurtské instituce. Slova Lagardeové a Rady guvernérů jsou pečlivě analyzována, aby se odhalil jejich význam a možné dopady na ekonomiku a finanční trhy.

Níže uvádíme kalendář zasedání ECB pro rok 2025, abyste nezmeškali žádné důležité události.

Kalendář zasedání ECB v roce 2025

Podívejme se nyní na kompletní kalendář měnověpolitických zasedání ECB v roce 2025:

• 30. ledna 2025
• 6. března 2025
• 17. dubna 2025
• 5. června 2025
• 24. července 2025
• 11. září 2025
• 30. října 2025
• 18. prosince 2025

Pokud chcete mít aktuální informace o měnověpolitických krocích, zjistěte, na kdy je naplánováno další zasedání FED, kterému předsedá Jerome H. Powell.

Kdo tvoří Radu guvernérů ECB?

Radu guvernérů ECB tvoří šest členů Výkonné rady a guvernéři národních centrálních bank zemí eurozóny.

1. Výkonná rada: tento výbor tvoří prezident ECB - v tomto případě Christine Lagardeová -, viceprezident a čtyři další členové. Všichni jsou jmenováni hlavami států nebo předsedy vlád zemí eurozóny na osmileté funkční období, které nelze prodloužit.

2. Guvernéři národních centrálních bank: jedná se o guvernéry centrálních bank 19 zemí eurozóny. Každý z těchto guvernérů zastupuje v Radě guvernérů svou národní centrální banku.

Rada guvernérů je hlavním rozhodovacím orgánem ECB, který odpovídá za formulování měnové politiky eurozóny. Ta zahrnuje rozhodnutí, jako je stanovení úrokových sazeb a obecně řízení nabídky peněz s cílem udržet cenovou stabilitu a podpořit obecné hospodářské politiky v Evropské unii.

Jaký je hlavní mandát ECB?

Hlavním cílem Evropské centrální banky (ECB) je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně, což znamená udržovat nízkou, stabilní a předvídatelnou inflaci, což se v posledních letech nedaří, a proto jsme svědky takového pohybu a očekávání zvyšování a snižování úrokových sazeb.

Všimněte si v grafu, jak po několika letech řízené inflace, která se vždy pohybovala pod 2 % - někdy dokonce pod 0 % nebo do záporných hodnot -, vystřelila v roce 2022 až na 10 %, aby nakonec v současných měsících klesla zpět na zhruba 2,5 %.

To donutilo ECB v průběhu let 2022 a 2023 agresivně zvyšovat úrokové sazby, protože neplnila svůj jediný mandát, kterým bylo udržovat cenovou stabilitu, a tím eliminovat inflaci.

Christine Lagardeová však od června 2024 ukončila období maximálních sazeb a již nařídila první snížení o 0,25 bodu, které by mělo pokračovat i na dalších zasedáních.

3 úrokové sazby, které ECB kontroluje

Ačkoli se vždy zmiňujeme o kontrole úrokových sazeb, skutečnost je taková, že ECB kontroluje 3 sazby:

1. Mezní vkladová facilita: úroková sazba, kterou banky dostávají za uložení prostředků u ECB přes noc. Tato sazba se snaží ovlivnit banky, aby ukládaly nebo stahovaly svou přebytečnou likviditu.
2. Hlavní refinanční sazba (MRO): Jedná se o hlavní úrok, který ECB účtuje každý týden za půjčování peněz bankám prostřednictvím operací na volném trhu.
3. Okrajová zápůjční facilita (MLF): Sazba, za kterou si banky mohou v krajním případě půjčit od ECB přes noc a použít jako zajištění způsobilá aktiva.

Hlavní shrnutí posledního zasedání ECB: Stabilita, ale s opatrností

Evropská centrální banka v červenci ponechala úrokové sazby beze změny, včetně depozitní sazby na 2 %. Tento krok navazuje na sérii mírných snižování, která začala v polovině roku 2024. I když se celková inflace v eurozóně přiblížila 2 %, jádrová inflace, zejména u služeb a potravin, zůstává nad cílem – a to představuje určité riziko.

Prezidentka Christine Lagarde potvrdila, že ECB bude i nadále přistupovat ke změnám sazeb pružně, bez dlouhodobých závazků. Hlavními faktory zůstávají geopolitická nejistota, vývoj v USA a reakce trhů.

Pro investory to znamená, že období snižování sazeb se možná chýlí ke konci. Vše bude záviset na vývoji inflace a globální situaci – trhy tak musí počítat s větší nejistotou.

Evropa i USA vyčkávají, ale jinak

Zatímco ECB nechává sazby beze změny, americký Fed je drží na vyšší úrovni – 4,25 až 4,50 %. Rozdílný přístup odráží jiné inflační tlaky: v Evropě se situace stabilizuje, zatímco v USA zůstává napětí kvůli možným clům a obchodním opatřením.

Tento rozdíl tlačí na kurz eura a ovlivňuje investiční toky. ECB se ale zdá být ochotná akceptovat krátkodobé dopady, aby udržela domácí poptávku a mírnou inflaci.

Ačkoliv inflace dosáhla 2 %, ceny služeb a potravin dál rostou. Růst mezd sice zpomaluje, ale tlak na jádrovou inflaci trvá.

Pružnost je klíčová

Christine Lagarde zdůraznila, že banka se nebude řídit předem daným plánem – rozhodnutí budou záviset na aktuálních datech. ECB nyní věří, že její politika již není přísně restriktivní, ale i nadále reaguje na nejisté prostředí.

Politika ECB už není výslovně "jestřábí", ale ještě ani "holubičí". Nachází se mezi dvěma extrémy, hledá rovnováhu mezi podporou růstu a stabilitou cen.

Obrana jako nový faktor

Zvyšující se výdaje na obranu mohou krátkodobě pomoci ekonomice, ale ECB varuje před jejich dlouhodobými dopady na inflaci. Lagarde upozornila, že je nutné sledovat, aby takové výdaje neohrozily cenovou stabilitu.

Ve světle slabšího výkonu ekonomik jako Německo zůstává výzvou sladit rozpočtové stimuly s opatrnou měnovou politikou.

Jakou roli hrají centrální banky na trzích?

Centrální banka plní několik funkcí.

• Kontrola úrokových sazeb: V první řadě stanovuje úrokové sazby, za které půjčuje komerčním bankám v eurozóně. Rozhodnutí o měnové politice mají přímý vliv na nabídku peněz a inflaci, což ovlivňuje finanční trhy. Tímto způsobem se mění měnová politika:
  • Vyhlášení přísné měnové politiky je spojeno s opatrným nebo výprodejním postojem finančních trhů a naopak.
  • Zatímco vyhlášení expanzivní měnové politiky je spojeno se zlevněním úvěrů, a tedy s nákupním postojem finančních trhů.

• Funkce dohledu: V této oblasti ECB rovněž přispívá k provádění kontrol institucí a trhů společně s vnitrostátními orgány a k zajištění bezpečnosti a stability bankovního systému.

Evropská centrální banka tak hraje klíčovou roli při řízení ekonomiky eurozóny, a tak není divu, že pokaždé, když se blíží jedno z jejích zasedání, stojí investoři před zásadní otázkou: kam investovat?

Rozhodnutí ECB mohou mít významný dopad na výkonnost akcií na evropském trhu. Mnozí se dívají na nejlepší akcie v Eurostoxxu jako na barometr, podle kterého lze odhadnout reakci trhu na zprávy přicházející z ECB.

V obdobích nejistoty nebo očekávání změn měnové politiky se defenzivní akcie, o nichž je známo, že jsou méně citlivé na ekonomické výkyvy, stávají obzvláště atraktivními. Rozhodnutí ECB však mohou také nabízet příležitosti pro ty, kteří vědí, kde hledat, a výběr nejlepších akcií k nákupu se tak stává náročným a zároveň přínosným úkolem.

V konečném důsledku je pro nás jako investory - a také jako jednotlivé občany - velmi zajímavé vědět, kdy se bude konat příští zasedání ECB, protože na něm bude určován směr měnové politiky eurozóny, a tím i zdražování nebo zlevňování úvěrů, které bude stimulovat nebo ochlazovat ekonomiku a trhy.

Často kladené otázky