Měnová politika: Jestřábi a Holubi

Měnová (monetární) politika je jedním z klíčových nástrojů, kterým centrální banky – jako je Česká národní banka, Evropská centrální banka nebo americký Fed – ovlivňují vývoj inflace, růstu i finančních trhů. Rozhodnutí o úrokových sazbách, intervencích na trhu nebo objemu peněz v oběhu se přímo promítají do našich peněženek, úvěrů i investic.

Možná jste už slyšeli pojmy jako „jestřábi“ a „holubi“. Tyto přezdívky zní možná až pohádkově, ale ve skutečnosti hrají obrovskou roli v tom, kam směřují úrokové sazby, ceny akcií nebo síla koruny. V tomto článku se podíváme na to, co znamenají, proč jsou důležité a jak se orientovat v měnícím se prostředí měnové politiky.

Pro investory jsou tyto otázky klíčové, protože přístup centrální banky ovlivňuje mnohem víc než jen úrokové sazby. Jaký dopad může mít jestřábí postoj na trhy? A co holubí přístup znamená pro vaše investice?

V tomto článku se pokusíme odpovědět na tyto otázky a poodhalíme, jak různý přístup centrálních bankéřů k monetární politice formuje ekonomické prostředí, jaké má dopady na trhy i na finanční rozhodování investorů, ale i běžných spotřebitelů.

V roce 2025 sledujeme zajímavý obrat. Po více než dvou letech zpřísňování měnové politiky, kdy centrální banky po celém světě zvedaly sazby ve snaze zkrotit vysokou inflaci, se začíná čím dál více diskutovat o možnosti uvolnění. Inflace se ve většině vyspělých zemí dostala blíže ke svým inflačním cílům, a investoři napjatě sledují, kdy (a zda vůbec) přijde první snížení sazeb.

Například americký Fed sice zatím drží klíčové sazby na úrovni kolem 5,25 %, ale trhy už v první polovině roku začaly nacenit první možné snížení. ECB je na tom podobně – zatímco v roce 2023 byla považována za „jestřábí“, v roce 2025 začíná být její tón měkčí. Tento posun v rétorice a očekávání je pro investory signálem, že by se měnová politika mohla začít opět přiklánět k „holubímu“ přístupu.

Co je to jestřábí postoj v měnové politice?

Tato slova ("jestřábí" a "holubí") se používají k popisu postoje nebo přístupu (striktního nebo velkorysého) centrálních bank a jejich lídrů ve vztahu k ekonomice, zejména pokud jde o rozhodování o úrokových sazbách, inflaci a ekonomickém růstu.

Termín „jestřábí“ (v angličtině „hawkish“) vychází z metafory jestřába jako dravce, který je odhodlaný a agresivní. V kontextu monetární politiky znamená, že se jestřábí postoj vyznačuje přísnějším nebo agresivnějším přístupem vůči inflaci a obvykle zahrnuje preferenci vyšších úrokových sazeb.

Co je cílem jestřábího přístupu?

• ⬇️ zpomalit růst ekonomiky
• ⬇️ omezit poptávku
• ⬇️ a tím snížit také inflaci.

Jak se projevuje jestřábí přístup v praxi?

🛑 Jestřábí postoj centrální banky vede ke zpřísnění měnových podmínek:

• centrální banka zvyšuje úrokové sazby
• omezuje nákup aktiv
• nebo snižuje objem peněz v ekonomice (likviditu).

Tento přístup často vede ke snížení inflace. Tzv. "jestřábi" neboli vyznavači tohoto přísnějšího stylu řízení totiž zpravidla upřednostňují stabilitu cen před ekonomickým růstem. To se obvykle popisuje jako restriktivní měnová politika, což vede ke zvyšování úrokových sazeb anebo snížení likvidity za účelem omezení inflace, i za cenu dočasného zpomalení ekonomického růstu, což může negativně ovlivnit trhy (zejména akciové a dluhopisové).

Co je to holubí postoj v měnové politice?

Termín „holubí“ (v angličtině „dovish“) pochází z holubice jako symbolu míru a umírněnosti. Holubí postoj v praxi znamená, že centrální bankéři upřednostňují nízké úrokové sazby a méně restriktivní měnovou politiku, jelikož jejich primárním cílem je expanze a ekonomický růst.

Co je cílem holubího přístupu?

• ⬆️podpora růstu ekonomiky
• ⬆️ snížení nezaměstnanosti
• často upozaďují a méně se zaměřují na riziko inflace jako takové.

Jak se projevuje holubí přístup v praxi?

🟢 Holubí postoj vede k uvolnění měnové politiky:

• centrální banky snižují úrokové sazby
• čímž zlevňují půjčky
• a podporují spotřebu a investice.

Centrální bankéři, kteří přijímají tento uvolněnější styl řízení, upřednostňují hospodářský růst a pokles nezaměstnanosti před striktní kontrolou inflace. Proto mají tendenci udržovat nízké úrokové sazby nebo zavádět různá ekonomická opatření, jako může být například nákup dluhopisů či jiné možnosti navýšení likvidity na trhu.

Holubi také často podporují programy kvantitativního uvolňování, což je v podstatě nákup aktiv s cílem zvýšení likvidity (množství peněz) v ekonomice. Tento přístup sice může podporovat ekonomický růst, zároveň však přispívat k vyšší inflaci.

Jak ovlivňuje jestřábí / holubí postoj trhy?

Trh s cennými papíry obecně reaguje významně na restriktivní či uvolněné postoje centrálních bank, protože měnová politika přímo ovlivňuje náklady na peníze a tím i chuť investorů k rizikovějším typům aktiv (a jejich ekonomickou schopnost je získat).

Ve skutečnosti spoustu ekonomů tvrdí, že právě toto je faktor, který nejvíce ovlivňuje cenu akciových indexů v dlouhodobém horizontu.

👉 Chcete se podílet na investici do světových firem, jako je Apple nebo Microsoft? Přečtěte si článek o tom, jak investovat do akcií.

Jestřábí přístup 📉

Jestřábí politika centrálních bank často vede k negativním reakcím na finančních trzích. Vyšší úrokové sazby totiž mohou snížit dostupnost kapitálu (respektive zvýšit náklady na peníze), což způsobuje, že firmy mají méně zdrojů na vývoj, zlepšování a propagaci svých produktů nebo služeb, a tedy nižší konečný zisk firem, což obvykle ovlivňuje ocenění akcií a snižuje jejich cenu.

Akciové trhy tedy většinou klesají a dluhopisy mohou také ztratit hodnotu, protože vyšší úrokové sazby snižují jejich atraktivitu. Zato aktiva považovaná za bezpečná (jako jsou vládní dluhopisy) se stávají atraktivnějšími díky vyšším výnosům (platí pravidlo, že vysoké úrokové sazby způsobují, že dluhopisy platí vyšší úrok), což odrazuje investory od akciového trhu, kdy z akciového trhu odvádí své peníze a převádí je na trh s pevnými a garantovanými výnosy.

Naopak může posílit domácí měna, protože vyšší sazby lákají zahraniční investory.

Jako příklad si můžeme zavzpomínat na období v listopadu 2021, kdy inflace přesahovala 10 % ročně a kdy bylo už téměř jasné, že inflace nebude jen přechodná (ve skutečnosti její následky cítíme dodnes). V této situaci se jak FED, tak ECB rozhodly provést drastický obrat v měnové politice, který trhy složil během následujících měsíců.

Důsledkem bylo, že se během 10 měsíců, kdy se na každém zasedání centrálních bank úrokové sazby zvyšovaly o 50 až 75 bazických bodů, trh ztratil téměř 25 %. Ale recese zatím nepřišla. Dokonce i dnes mnozí tvrdí, že ji možná skutečně ucítíme až v roce 2025.

👉 Zajímá vás téma úrokových sazeb více? Přečtěte si článek o tom, jakou roli ve světě hrají centrální banky, jako je FED a ECB.

Holubí přístup 📈

Holubí přístup centrální banky má na trhy naopak většinou pozitivní vliv, protože nižší úrokové sazby podporují růst a investice. Akcie zpravidla rostou, protože levné financování stimuluje firemní zisky a spotřebu. Když se úrokové sazby snižují nebo udržují stejnou úroveň, firmy mají větší přístup k levnému financování, což může podpořit jejich růst a tím i zvýšit hodnotu jejich akcií.

Investoři jsou proto ochotnější podstupovat větší riziko v prostředí nízkých sazeb, což má tendenci zvyšovat ceny akcií. A samozřejmě, aktiva jako dluhopisy s pevnými úrokovými sazbami ztrácejí svou atraktivitu.

Na druhou stranu, pokud je holubí politika vnímána jako příliš uvolněná, mohou se investoři začít obávat rizika inflace, což by mohlo vyvážit počáteční pozitivní dopad, snížit hodnotu dluhopisů a nakonec i oslabit domácí měnu.

Jako ukázkový příklad takové situace může sloužit březen 2020, kdy po příchodu pandemie došlo na trzích k dramatickému poklesu přesahujícího 30 % během pouhého měsíce. V tomto kontextu a tváří v tvář maximální nejistotě ohledně budoucího vývoje ekonomiky se centrální bankéři rozhodli rapidně snížit úrokové sazby na nulu, aby stimulovali úvěry, a tím pádem spotřebu a investice, za jakoukoli cenu.

A jak jsme si mohli všimnout, s nulovými sazbami se akciový trh během následujících 18 měsíců zhodnotil téměř o 100 %. Ano, holubí přístup zafungoval skvěle, pokud se zaměříme čistě jen na hospodářský růst, ale také způsobil inflaci více než 10 % ročně, což jsme v západním světě neviděli posledních více než 40 let.

👉 Přečtěte si článek o chytré a bezpečné strategii DCA (Dollar Cost Average), která vám umožní využívat propadů na trzích i při takových situacích, jako jsme zažili při Covidu nebo po začátku války na Ukrajině.

Kteří centrální bankéři jsou považováni za jestřábi a kteří za holubi?

Příklady jestřábů

Mezi jestřáby v monetární politice patří centrální bankéři, kteří se zaměřují na potřebu omezení a snížení inflace, i kdyby to mělo znamenat dočasné zpomalení růstu ekonomiky.

Nejikoničtějším příkladem jestřábí politiky je bývalý předseda amerického FEDu Paul Volcker, který v 80. letech zvyšoval úrokové sazby na rekordní úroveň, aby zkrotil vysokou inflaci, která měla negativní vliv na ekonomiku USA.

🏦 Jestřábí bankéři:

• Paul Volcker (bývalý předseda FEDu)
• Jens Weidmann (bývalý prezident Bundesbanky)
• Andrew Bailey (guvernér Bank of England)

Centrální bankéři přijímají tento postoj ve chvílích, kdy se domnívají, že inflace je vyšší, než by měla být. Jelikož jsou přesvědčeni, že nekontrolovaná inflace je pro ekonomiku dlouhodobě mnohem škodlivější než období pomalejšího růstu nebo dokonce recese.

Příklady holubů

Holubí bankéři se obvykle více zaměřují na podporu růstu ekonomiky a zaměstnanosti. 📈

Například bývalý předseda FEDu Ben Bernanke, který vedl centrální banku během finanční krize v roce 2008, praktikoval výrazně holubí politiku. FED tehdy snížil úrokové sazby na nulu a zahájil program kvantitativního uvolňování (QE), aby podpořil hospodářské oživení.

Dalším známým příkladem uvolněné měnové politiky je Mario Draghi, který stál v čele Evropské centrální banky (ECB) během krize státního dluhu, kdy se snažil zachránit eurozónu a kdy jeho slavná věta: "Whatever it takes" (Udělám, co bude potřeba) k záchraně ekonomiky reflektovala jasné principy právě holubího přístupu.

🏦 Holubí bankéři:

• Ben Bernanke (bývalý předseda FEDu)
• Mario Draghi (bývalý prezident ECB)
• Haruhiko Kuroda (guvernér Bank of Japan)

Cílem tohoto benevolentnějšího přístupu je tedy podpora investic, spotřeby a tvorba pracovních míst (zejména v době krize nebo recese). I když, v posledních letech centrální bankéři tento přístup uplatňovali i v období ekonomického růstu, což bylo často terčem kritiky mnoha ekonomů, jelikož s sebou tento přístup nese riziko zvýšené inflace, pokud se zajde příliš daleko (což se skutečně stalo v důsledku ekonomických stimulů po pandemii Covidu v roce 2020).

👉 Kdy je další zasedání evropské centrální banky ECB? Jaké kroky se očekávají? A jaký vliv na trhy to bude mít?

Mohou se z jestřábů stát holubi a naopak?

Ano, postoje centrálních bankéřů se mohou měnit v závislosti na vývoji ekonomiky a aktuálních okolnostech a potřebách.

Například během krize mohou být i ti největší jestřábi nuceni přijmout holubí opatření, aby znovu nakopli a podpořili ekonomiku. A naopak, po období růstu mohou bývalí holubi přejít k jestřábí politice, aby předešli riziku inflace.

Jasným nedávným příkladem je například Jerome Powell, současný předseda FED. Když nastoupil do funkce v roce 2018, měl Powell sklony k jestřábí politice, kdy se snažil zvyšovat úrokové sazby s cílem omezení možných inflačních tlaků. Nicméně během pandemie COVID-19 přešel k holubímu postoji, kdy snížil úrokové sazby a začal aplikovat expanzivní měnovou politiku na podporu ekonomického oživení. A poté, na konci roku 2021, když se domníval, že inflace, kterou považoval jen za přechodnou, vlastně není (což byla obrovská chyba z jeho strany), se stal znovu jestřábem.

Výhody a nevýhody jestřábí měnové politiky

Výhody a nevýhody holubí měnové politiky

Proč by měl každý investor znát tyto pojmy?

Pochopení rozdílu mezi jestřábí a holubí monetární politikou je klíčové pro každého investora, protože přístupy a jednotlivé kroky centrálních bankéřů výrazně ovlivňují vývoj finančních trhů.

Jestřábí postoj může způsobit zpomalení růstu, ale také kontroluje inflaci. Zatímco holubí přístup podporuje expanzi, avšak za cenu potenciálního zvýšení inflace.

Schopnost rozpoznat, kdy a za jakých situací centrální banky přecházejí z jednoho postoje do druhého, může být rozhodující při investičním rozhodování. Jestliže jako investor pochopíte principy fungování jestřábí a holubí politiky, budete lépe reagovat na změny na trhu, dokážete lépe předvídat kroky centrálních bank a zcela určitě se vám tyto znalosti odrazí i na zhodnocení vašeho investičního portfolia.

👉 Efektivní investování spočívá v neustálém vzdělávaní. Přečtěte si článek o fundamentální analýze akcií, která vám pomůže dosáhnout vyšších výnosů.

Často kladené otázky: Měnová politika