Akciový trh
Kdy je příští zasedání FED? Pauza ve snižování sazeb a opatrný výhled pro rok 2025
17. ZÁŘ, 2025
Co můžeme očekávat od Federálního rezervního systému (FED) na jejich příštím zasedání v březnu a po zbytek roku? Bezpochyby je to jedno z nejsledovanějších témat pro investory, protože přímo ovlivňuje vývoj trhů (akcií, měn, indexů) a také americké a globální ekonomiky.
Co se děje na schůzkách FED?
Když mluvíme o instituci FED, máme na mysli Federální rezervní systém Spojených států. Abychom pochopili vše, co se na schůzkách FEDu děje, měli bychom znát následující čtyři pojmy:
- FOMC: je zkratka pro Federal Open Market Committee, což je v překladu do češtiny Federální výbor pro volný trh. Ten se skládá z 12 členů a schází se 8x ročně, přibližně každých 6 týdnů, ve Washingtonu. Obecně platí, že po polovině schůzek, které se konají během roku, následuje tisková konference. FOMC je orgán v rámci FEDu, který je zodpovědný za přijímání klíčových rozhodnutí týkajících se měnové politiky Spojených států.
- Zápisy z jednání FEDu: podrobně shrnují všechna témata, která FOMC projednala na svých zasedáních. Zápisy jsou zveřejňovány vždy 3 týdny po každém zasedání FOMC a představují názory všech členů, kteří se schůzí zúčastnili.
- Béžová kniha: je soubor dat, které FOMC používá na svých zasedáních při rozhodování. Béžová kniha se zveřejňuje přibližně 2 týdny před zasedáním FOMC.
- Bodový graf: zobrazuje řadu bodů. Tento graf se zveřejňuje zdarma po každém zasedání FEDu a odráží názory jednotlivých členů na to, zda a o kolik se úrokové sazby ve zbývajících měsících roku a v následujících letech zvýší nebo sníží. Vznikl na konci roku 2011, kdy byl předsedou centrální banky Ben Bernanke.
Rozpis zasedání FEDu na rok 2025
Federální rezervní systém se schází 8krát ročně, přičemž mezi jednotlivými zasedáními je přibližně 40 dní. Zde je harmonogram zasedání FEDu na rok 2025:
- 28.–29. ledna
- 18.–19. března
- 6.–7. května
- 17.–18. června
- 29.–30. července
- 16.–17. září
- 28.–29. listopadu
- 9.–10. prosince
👉 Kalendář zasedání ECB o úrokových sazbách 🇪🇺
Federální rezervní systém se poučil z historie – ukvapené kroky nikdy nepřinášejí nic dobrého. Předčasné snižování úrokových sazeb může způsobit víc škody než užitku. Proto volí opatrný přístup: pečlivě analyzuje data, nechává si čas na rozhodnutí a postupuje uvážlivě.
Zasedání Fedu: První snížení sazeb, ale nejistota přetrvává
Americká centrální banka (Fed) na svém zasedání 16.–17. září 2025 poprvé od prosince 2024 přistoupila ke snížení základní úrokové sazby – a to o 25 bazických bodů na úroveň 4,00–4,25 %. Jde o první změnu po šesti po sobě jdoucích zasedáních, během nichž sazby zůstaly beze změny. Pouze člen Stephen Miran hlasoval pro výraznější snížení o 50 bodů.
(Pozn. autora: Stephen Miran je ekonom a politický poradce, který byl v roce 2025 jmenován členem Rady guvernérů Fedu. Je známý svým konzervativním přístupem k fiskální politice a napojením na Trumpovu administrativu, v níž působil jako poradce ministerstva financí.)
Podle vyjádření Fedu jde o preventivní krok, který má chránit ekonomiku před možným zpomalením. Současně banka upozornila na přetrvávající nejistotu ohledně inflace, vývoje na trhu práce a rostoucích geopolitických rizik.
Powell: Snížení jako pojistka
Předseda Fedu Jerome Powell uvedl, že měnová politika bude i nadále záviset na vývoji ekonomických dat. Inflace sice podle něj zpomaluje, ale jádrový index PCE se stále drží kolem 3 %, tedy nad cílovou hranicí 2 %. Zmínil také, že trh práce začíná mírně ochlazovat, přesto zůstává nezaměstnanost historicky nízká.
Powell zároveň upozornil, že zářijové rozhodnutí není začátkem razantního uvolňování, ale spíše opatrnou reakcí na sílící rizika. Fed tak nadále sleduje vývoj inflace, situaci v mezinárodním obchodě a dopady celních opatření.
Upravený ekonomický výhled
Centrální banka mírně korigovala svůj hospodářský výhled. Očekává růst HDP USA o 1,6 % v roce 2025 a pozvolné zrychlení v dalších letech. Nezaměstnanost by se mohla do konce roku přiblížit 4,5 %, zatímco inflace by měla klesat a vrátit se ke 2% cíli až kolem roku 2027.
Fed však upozorňuje, že inflační tlaky mohou přetrvávat – zejména v souvislosti s vývojem cen energií a globální nabídkou. Cena ropy Brent v září kolísala, avšak zůstává pod úrovněmi, které by samy o sobě výrazně ohrožovaly cenovou stabilitu. Rizikem však zůstává eskalace geopolitických napětí, která by mohla vést k omezení dodávek a případnému tlaku na růst cen.
Powell dodal, že nové celní tarify zatím mají jen omezený dopad na inflaci, ale jejich dlouhodobý vliv nelze podcenit.
Trump zvyšuje tlak
Bývalý prezident Donald Trump znovu ostře kritizoval rozhodnutí Fedu. Snížení sazeb o čtvrt bodu označil za "slabé" a vyzval k razantnějšímu kroku – alespoň o celý procentní bod. Obvinil přitom Powella, že jeho politika vede ke stagnaci a ztrátě konkurenceschopnosti USA.
Napětí zesílilo i kvůli pokusu o odvolání guvernérky Lisy Cookové, kterou Trump označil za nekompetentní. Federální soud ale pokus zablokoval předběžným opatřením, což kritici považují za zásah do nezávislosti Fedu.
Neshody uvnitř Fedu
Rozdělení názorů ve vedení Fedu se projevilo i během zářijového zasedání. Nový člen Rady guvernérů Stephen Miran – blízký Trumpově administrativě – prosazoval výraznější uvolnění měnové politiky. Jeho predikce počítají s rychlejším tempem snižování sazeb než odhady ostatních členů.
Analytici to vnímají jako projev hlubších ideologických rozdílů uvnitř instituce. Zatímco většina guvernérů volí opatrný a datově podložený přístup, část vedení začíná tlačit na výraznější podporu hospodářského růstu.
Co může přijít dál?
Trhy momentálně očekávají, že Fed do konce roku 2025 provede ještě dvě snížení sazeb – jedno v listopadu a druhé pravděpodobně v prosinci. Powell však znovu připomněl, že rozhodování bude řízeno vývojem dat a situace zůstává otevřená.
Zářijový krok tak může být začátkem nového cyklu uvolňování měnové politiky – avšak velmi pozvolného. Fed nadále zdůrazňuje potřebu najít rovnováhu mezi podporou růstu a bojem proti inflaci.
Reakce akciového trhu
Americké akcie ve středu uzavřely smíšeně poté, co Federální rezervní systém poprvé v letošním roce snížil úrokové sazby. Představitelé Fedu hlasovali pro snížení o 25 bazických bodů, což trhy široce očekávaly po dvoudenním zasedání centrální banky.
Index Dow Jones Industrial Average (^DJI) vzrostl o 0,5 %, zatímco S&P 500 (^GSPC) oslabil o 0,1 % a technologicky orientovaný Nasdaq Composite (^IXIC) klesl o 0,3 %.
Jaký vliv mají zasedání a rozhodnutí FEDu na trh?
FED je tedy klíčovou institucí pro ekonomické zdraví Spojených států. Má však významný vliv také na globální finanční trhy. Zasedání FEDu, na kterých se určuje směřování měnové politiky, zejména v souvislosti s úrokovými sazbami, mohou mít významný dopad na finanční trhy.
Co se stane, když dojde ke zvýšení sazeb?
Když se FED rozhodne zvýšit úrokové sazby, nebo přijmout jiné nástroje monetární politiky zaměřené na snížení likvidity v systému v souvislosti s omezením cenové hladiny, vede to ke zpomalení ekonomiky.
Vyšší úrokové sazby ve skutečnosti odrazují od půjček, protože je jednoduše činí "dražšími". Což má zase negativní vliv na agregátní poptávku a úroveň spotřeby.
Snížená likvidita ovlivňuje i akciový trh. Nižší likvidita znamená méně prostředků na investice. Proto je zvýšení úrokových sazeb obecně spojeno se snížením hodnoty akcií.
V některých případech však může trh "zmírnit" dopad zvýšení sazeb. To se může stát například, když FED předvídá své záměry v rámci měnové politiky ještě před oficiálním rozhodnutím. V takových případech může být dopad zvýšení sazeb na akciový trh mírnější.
Investiční strategie v době nejistoty
V dobách nejistoty, které následují po zvýšení úrokových sazeb, může být vynikající strategií investování do defenzivních akcií. Vhodnou investiční strategií mohou být také bezpečná aktiva, která vykazují nízkou korelaci s hospodářským cyklem, jako je například investice do zlata.
👉 Zlato vs Bitcoin: Do čeho investovat pro stabilitu a zisk?
Co se stane, když dojde ke snížení sazeb?
Naopak, když dojde ke snížení úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému (FEDu) nebo jakékoliv jiné centrální banky, nastává logicky opačný efekt, než při zvyšování sazeb. Mezi hlavní důsledky snížení úrokových sazeb patří:
- Stimulace ekonomiky: Snížení úrokových sazeb zlevňuje půjčky. To může povzbudit podniky i spotřebitele, aby si více půjčovali na investice, respektive na spotřebu.
- Zvýšená spotřeba: Vzhledem k tomu, že jsou půjčky levnější, mohou být spotřebitelé více nakloněni velkým nákupům, jako jsou domy nebo automobily, což může zvýšit agregátní poptávku celé ekonomiky.
- Dopad na akciové trhy: Nižší sazby mohou mít pozitivní vliv na akciové trhy. Snížením nákladů na financování a zvýšením spotřeby a investic se mohou zlepšit očekávání firem ohledně zisku, což se často odráží ve vyšších cenách akcií.
- Devalvace měny: V některých případech může vést snížení úrokových sazeb k devalvaci národní měny vůči ostatním měnám. A to z toho důvodu, že investoři přirozeně hledají vyšší výnosy na jiných trzích, přičemž za tímto účelem prodávají místní měnu.
- Riziko inflace: I když má snížení sazeb především za cíl stimulovat ekonomiku, vedlejším efektem může být zvýšení inflace. Při zvyšování spotřeby a investic mohou totiž ceny začít růst, zejména pokud nabídka nemůže uspokojit zvyšující se poptávku.
Závěrem: Toto je kalendář nadcházejících zasedání FEDu, který je klíčový pro sledování rozhodnutí centrální banky a rychlou reakci na trh, ať už se jedná o opatření na podporu ekonomiky nebo restriktivní kroky.
Vybrané články:
- Regulace ve všech zemích, kde působí.
- Úroky na EUR/USD.
- Zdarma pro ETF a reálné akcie a poplatek 0,2 % pro transakce nad 100 000 EUR.
76 % účtů ztrácí peníze obchodováním CFD u tohoto poskytovatele.
- Regulován předními orgány (BaFin).
- Přístup na 50 globálních trhů.
- Zákaznický servis v italštině a daňový report.
Investování s sebou nese riziko ztráty.
Investování s sebou nese riziko ztrát.
