Fed a úrokové sazby 2026: Termíny zasedání, inflace a co očekávat od trhů?

Co můžeme očekávat od Federálního rezervního systému (FED) na jejich příštím zasedání v březnu a po zbytek roku? Bezpochyby je to jedno z nejsledovanějších témat pro investory, protože přímo ovlivňuje vývoj trhů (akcií, měn, indexů) a také americké a globální ekonomiky.

Co se děje na schůzkách FED?

Když mluvíme o instituci FED, máme na mysli Federální rezervní systém Spojených států. Abychom pochopili vše, co se na schůzkách FEDu děje, měli bychom znát následující čtyři pojmy:

1. FOMC: je zkratka pro Federal Open Market Committee, což je v překladu do češtiny Federální výbor pro volný trh. Ten se skládá z 12 členů a schází se 8x ročně, přibližně každých 6 týdnů, ve Washingtonu. Obecně platí, že po polovině schůzek, které se konají během roku, následuje tisková konference. FOMC je orgán v rámci FEDu, který je zodpovědný za přijímání klíčových rozhodnutí týkajících se měnové politiky Spojených států.
2. Zápisy z jednání FEDu: podrobně shrnují všechna témata, která FOMC projednala na svých zasedáních. Zápisy jsou zveřejňovány vždy 3 týdny po každém zasedání FOMC a představují názory všech členů, kteří se schůzí zúčastnili.
3. Béžová kniha: je soubor dat, které FOMC používá na svých zasedáních při rozhodování. Béžová kniha se zveřejňuje přibližně 2 týdny před zasedáním FOMC.
4. Bodový graf: zobrazuje řadu bodů. Tento graf se zveřejňuje zdarma po každém zasedání FEDu a odráží názory jednotlivých členů na to, zda a o kolik se úrokové sazby ve zbývajících měsících roku a v následujících letech zvýší nebo sníží. Vznikl na konci roku 2011, kdy byl předsedou centrální banky Ben Bernanke.

Kde sledovat vývoj nejlepších akcií a ETF každý den?

Zasedání FEDu je velká věc a s trhy umí docela zahýbat. Pokud chcete mít v ruce instrumenty pokrývající celý svět, nejlepší z nejlepších jsou tito:

Rozpis zasedání FEDu na rok 2026

Federální rezervní systém se schází 8krát ročně, přičemž mezi jednotlivými zasedáními je přibližně 40 dní. Zde je harmonogram zasedání FEDu na rok 2026:

• 27.–28. ledna
• 17.–18. března
• 28.–29. dubna
• 16.–17. června
• 28.–29. července
• 15.–16. září
• 27.–28. října
• 8.–9. prosince

👉 Kalendář zasedání ECB o úrokových sazbách 🇪🇺

Federální rezervní systém se poučil z historie – ukvapené kroky nikdy nepřinášejí nic dobrého. Předčasné snižování úrokových sazeb může způsobit víc škody než užitku. Proto volí opatrný přístup: pečlivě analyzuje data, nechává si čas na rozhodnutí a postupuje uvážlivě.

Zasedání Fedu 2026: sazby zůstávají beze změny, ale tlak na další krok sílí

Americká centrální banka Fed na svém posledním uskutečněném zasedání 27.–28. ledna 2026 ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50–3,75 %. Šlo o první letošní rozhodnutí po sérii tří snížení v závěru roku 2025. Fed tím potvrdil, že si chce ponechat prostor a s dalším uvolňováním měnové politiky zatím nechce spěchat.

Ve svém lednovém prohlášení Fed uvedl, že americká ekonomika dál roste „solidním tempem“, trh práce zůstává silný, ale inflace je stále zvýšená. Právě proto výbor nesáhl k dalšímu snížení sazeb a počká na nová data. Pro investory je důležité hlavně to, že Fed stále nevidí dostatek důkazů pro rychlý návrat inflace ke 2% cíli.

Powell: méně slibů, více čekání na čísla

Jerome Powell i celé vedení Fedu teď vysílají poměrně jasný signál. Další krok nebude automatický, ale čistě závislý na datech. Před březnovým zasedáním, které probíhá 17.–18. března 2026, trh většinově očekává, že sazby zůstanou beze změny. Pro Fed je dnes klíčové nejen to, jak se vyvíjí inflace, ale i to, zda se nezačne citelněji zhoršovat růst a pracovní trh.

Do hry navíc vstupují i nové vnější tlaky. Největším tématem posledních dnů je růst cen energií kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě, zejména kolem Íránu a narušení toku ropy přes oblast Hormuzského průlivu. Právě to je jeden z hlavních důvodů, proč trh v březnu výrazně omezil sázky na rychlé snižování sazeb.

Inflace zpomalila, ale Fed ještě nemá vyhráno

Nejnovější data ukazují, že CPI v únoru 2026 vzrostl meziročně o 2,4 % a jádrová inflace činila 2,5 %. To na první pohled vypadá příznivě. Jenže Fed sleduje především index PCE, a tam jsou čísla o něco méně komfortní: celkový PCE za leden 2026 činil 2,8 % a jádrový PCE 3,1 % meziročně. Jinak řečeno, inflace zpomalila, ale v klíčových složkách ještě není úplně pod kontrolou.

Fed navíc musí počítat s tím, že únorová data ještě plně nezachycují nový tlak z dražší ropy. Reuters upozorňuje, že konflikt na Blízkém východě znovu zvyšuje inflační rizika a komplikuje očekávání pro druhou polovinu roku. Tím spíš bude březnové zasedání o opatrnosti, ne o odvážném obratu.

Kde sledovat analýzy a investovat

XTB je kvalitní broker, který má velmi dobrou sekci s analýzou, finančním vzděláváním a širokou nabídkou instrumentů. Je vhodný jak pro začátečníky, tak i pokročilé obchodníky i investory.

registrovat se na xtb

Trh práce už není tak přesvědčivý jako dřív

Také pracovní trh už nevypadá tak jednoznačně silně jako v předchozích měsících. Míra nezaměstnanosti v únoru 2026 dosáhla 4,4 %, počet nezaměstnaných činil 7,6 milionu a počet dlouhodobě nezaměstnaných vzrostl na 1,9 milionu. To sice pořád není krizová úroveň, ale Fed už nemůže ignorovat, že se trh práce postupně ochlazuje.

Současně platí, že růst ekonomiky není úplně přesvědčivý. Právě kombinace stále zvýšené inflace a méně jednoznačného trhu práce dělá z roku 2026 pro Fed mimořádně citlivé období. Centrální banka tak balancuje mezi rizikem, že sazby ponechá příliš vysoko příliš dlouho, a opačným rizikem, že by je snížila příliš brzy.

Upravený ekonomický výhled: růst ano, ale pod tlakem

Aktuální Beige Book Fedu z počátku března ukazuje, že ekonomická aktivita v jednotlivých distriktech působí smíšeně. Některé regiony stále hlásí růst, jinde se už objevuje slabší spotřeba, opatrnější firmy a méně přesvědčivý vývoj ve službách. Ekonomika tedy zatím nepadá, ale rozhodně nevysílá signál bezstarostné síly.

Fed tak dnes neřeší jen otázku, kdy sazby snížit, ale i to, zda se ekonomika nepřiblíží nepříjemné kombinaci slabšího růstu a vyšších cen. Právě růst ropy, geopolitické napětí a nejistota kolem americké obchodní politiky drží výbor v opatrném režimu.

Trump zvyšuje tlak na Fed

Do celé situace znovu vstupuje i politika. Donald Trump 16. března 2026 veřejně prohlásil, že by Fed měl sazby snížit okamžitě. Tlak z politické sféry tak zůstává i před březnovým zasedáním výrazný. Pro investory je to důležité hlavně proto, že Fed v podobných chvílích obvykle ještě silněji zdůrazňuje svou nezávislost a nechce působit dojmem, že reaguje na politické výzvy.

Vedle toho zůstávají ve hře i obchodní a celní opatření, které mohou v dalších měsících ovlivňovat ceny i náladu firem. I to je jeden z důvodů, proč Fed zatím nechce trhům slíbit rychlý sled snižování sazeb.

Reakce akciového trhu

Dne 17. března 2026 se americké akcie držely v plusu i přes nervozitu kolem Fedu a války na Blízkém východě. Dow Jones Industrial Average vzrostl o 0,92 %, S&P 500 přidal 0,66 % a Nasdaq Composite také 0,66 %. Trh tak ukázal určitou odolnost, i když investoři zároveň přehodnocují očekávání ohledně letošních sazeb.

Vedle akcií výrazně hýbaly trhem i komodity. Brent crude se pohyboval kolem 101,73 USD za barel, zatímco WTI kolem 94,66 USD za barel. Spotové zlato se drželo poblíž 5 003,11 USD za trojskou unci a dubnové futures byly kolem 5 007,70 USD. Právě kombinace dražší ropy a silného zlata dobře ukazuje, že trh dnes vedle Fedu řeší i inflaci, geopolitiku a útěk části kapitálu do bezpečnějších aktiv.

Co může přijít dál?

Ještě na začátku roku část trhu počítala s rychlejším poklesem sazeb už na jaře. Dnes je situace podstatně opatrnější. Vyšší ceny ropy, geopolitika i přetrvávající inflační rizika posunuly očekávání spíš do druhé poloviny roku 2026. Ve hře jsou hlavně září, říjen nebo prosinec, nikoli brzký jarní krok.

Nejpravděpodobnější krátkodobý scénář tak dnes vypadá poměrně jasně: v březnu beze změny, poté čekání na další data a teprve následně možnost pozdějšího snížení sazeb. To je výrazně opatrnější výhled, než jaký trh čekal ještě před několika týdny.

Jaký vliv mají zasedání a rozhodnutí FEDu na trh?

FED je tedy klíčovou institucí pro ekonomické zdraví Spojených států. Má však významný vliv také na globální finanční trhy. Zasedání FEDu, na kterých se určuje směřování měnové politiky, zejména v souvislosti s úrokovými sazbami, mohou mít významný dopad na finanční trhy.

Co se stane, když dojde ke zvýšení sazeb?

Když se FED rozhodne zvýšit úrokové sazby, nebo přijmout jiné nástroje monetární politiky zaměřené na snížení likvidity v systému v souvislosti s omezením cenové hladiny, vede to ke zpomalení ekonomiky.

Vyšší úrokové sazby ve skutečnosti odrazují od půjček, protože je jednoduše činí "dražšími". Což má zase negativní vliv na agregátní poptávku a úroveň spotřeby.

Snížená likvidita ovlivňuje i akciový trh. Nižší likvidita znamená méně prostředků na investice. Proto je zvýšení úrokových sazeb obecně spojeno se snížením hodnoty akcií.

V některých případech však může trh "zmírnit" dopad zvýšení sazeb. To se může stát například, když FED předvídá své záměry v rámci měnové politiky ještě před oficiálním rozhodnutím. V takových případech může být dopad zvýšení sazeb na akciový trh mírnější.

Investiční strategie v době nejistoty

V dobách nejistoty, které následují po zvýšení úrokových sazeb, může být vynikající strategií investování do defenzivních akcií. Vhodnou investiční strategií mohou být také bezpečná aktiva, která vykazují nízkou korelaci s hospodářským cyklem, jako je například investice do zlata.

👉 Zlato vs Bitcoin: Do čeho investovat pro stabilitu a zisk?

Co se stane, když dojde ke snížení sazeb?

Naopak, když dojde ke snížení úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému (FEDu) nebo jakékoliv jiné centrální banky, nastává logicky opačný efekt, než při zvyšování sazeb. Mezi hlavní důsledky snížení úrokových sazeb patří:

1. Stimulace ekonomiky: Snížení úrokových sazeb zlevňuje půjčky. To může povzbudit podniky i spotřebitele, aby si více půjčovali na investice, respektive na spotřebu.
2. Zvýšená spotřeba: Vzhledem k tomu, že jsou půjčky levnější, mohou být spotřebitelé více nakloněni velkým nákupům, jako jsou domy nebo automobily, což může zvýšit agregátní poptávku celé ekonomiky.
3. Dopad na akciové trhy: Nižší sazby mohou mít pozitivní vliv na akciové trhy. Snížením nákladů na financování a zvýšením spotřeby a investic se mohou zlepšit očekávání firem ohledně zisku, což se často odráží ve vyšších cenách akcií.
4. Devalvace měny: V některých případech může vést snížení úrokových sazeb k devalvaci národní měny vůči ostatním měnám. A to z toho důvodu, že investoři přirozeně hledají vyšší výnosy na jiných trzích, přičemž za tímto účelem prodávají místní měnu.
5. Riziko inflace: I když má snížení sazeb především za cíl stimulovat ekonomiku, vedlejším efektem může být zvýšení inflace. Při zvyšování spotřeby a investic mohou totiž ceny začít růst, zejména pokud nabídka nemůže uspokojit zvyšující se poptávku.

Závěrem: Toto je kalendář nadcházejících zasedání FEDu, který je klíčový pro sledování rozhodnutí centrální banky a rychlou reakci na trh, ať už se jedná o opatření na podporu ekonomiky nebo restriktivní kroky.

Vybrané články:

• Jak investovat na akciovém trhu?
• Jak začít investovat od nuly
• Nejlepší online investiční brokeři