Bilion nebo miliarda? Jak se v tom vyznat a neudělat miliardovou chybu?

Možná to znáte. Čtete si článek o světové ekonomice a narazíte na větu: „Hodnota společnosti přesáhla tři biliony dolarů.“ A teď co s tím? Myslí tím autor český bilion (10¹²), nebo anglický billion (10⁹)? Rozdíl jsou tři nuly, ale v praxi klidně stovky miliard. Chybička tu neznamená pár korun – tady se může šlápnout vedle v opravdu velkém stylu.

A není to problém jen pro překladatele nebo novináře. Zmatek to dělá i investorům, ekonomům nebo prostě lidem, kteří sledují zahraniční dění. V době, kdy většina finančních zpráv proudí v angličtině, je fajn vědět, jak se v tom neztratit – a proč na tom tolik záleží.

Jak se zrodil „bilion“

V češtině jedeme podle tzv. dlouhé škály. Takže bilion je milion milionů, tedy 1 000 000 000 000 (10¹²). Tenhle systém najdete i v Německu, Francii nebo Itálii.

Anglicky mluvící svět – hlavně USA – naopak používá krátkou škálu, kde billion znamená tisíc milionů, tedy naše miliarda. Dřív používali taky „milliard“, ale zhruba od 17. století přešli na billion. A třeba Británie? Ta si držela dlouhou škálu až do roku 1974, kdy to sjednotila s USA – protože obchod je obchod a v číslech musí být jasno.

Výhoda češtiny: miliarda

Čeština má jednu výhodu – máme vlastní a jasný pojem pro 10⁹: miliardu. Takže by se nabízelo: když v angličtině vidíme billion, přeložíme to jako miliardu a je hotovo.

Jenže v reálu to tak jednoduché není.

Největší chybovost nastává při překladu finančních článků nebo tiskovek bez hlubší znalosti kontextu. Pak vznikají perly jako: „Tržní hodnota firmy přesáhla tři biliony dolarů,“ i když originál říkal three billion dollars, tedy tři miliardy.

Příklady z praxe – a kde to dělá paseku

• Apple: V roce 2023 Apple pokořil hranici three trillion USD. To jsou tři americké trillions, tedy v české dlouhé škále tři biliony. Tady je překlad správně – ale spousta lidí se chytí do pasti u billions, které u nás znamenají o tisíc víc.
• Americký státní dluh: USA dnes dluží přes thirty-four trillion dollars – tedy 34 bilionů v našem vyjádření, ne „34 triliónů“. A pokud někdo čte bez rozmyslu, může se snadno ztratit v řádech.

Když do toho vstoupí kurz, je zle ještě víc

Řekněme, že někde narazíte na 1 billion USD. To je při kurzu 23,5 Kč/USD 23,5 miliardy korun.

Ale když to někdo omylem přeloží jako „bilion korun“, číslo vyletí na 23,5 bilionu Kč – tedy víc než čtyřicetinásobek. Stejně to funguje i u eura. Na mezinárodní úrovni nebo při rozpočtování projektů už taková chyba fakt bolí.

Malý tahák na závěr

Jak se vyhnout číselným přehmatům

• Pozor na staré britské texty: Tam může být ještě použita původní dlouhá škála.
• Zjistěte původ článku: Pokud je to z USA nebo jiné anglicky mluvící země, billion znamená miliardu, ne bilion.
• Pište čísla číselně: Místo slova radši napište rovnou 1 000 000 000 – je to jasné a nezaměnitelné.
• Přepočítejte si měnu: Vždy zkontrolujte, kolik to vychází v korunách, a nezapomeňte, jestli se bavíte o krátké nebo dlouhé škále.

Není to jen hra se slovy

Možná si říkáte: „No jo, tak jsem se přepsal o tři nuly, co se stane?“ Jenže u HDP, státního rozpočtu nebo tržní hodnoty firmy to může být rozdíl v řádu stovek miliard. A to už není jen stylistická chyba – to může ovlivnit investice, analýzy i samotné rozhodování.

Na závěr: Tři nuly sem, tři nuly tam – rozdíl obří

Pokud se motáte kolem financí nebo vás jen baví světová ekonomika, mějte tohle pravidlo v hlavě. Český bilion rozhodně není anglický billion. A česká miliarda? Ta ano.

Takže až příště narazíte na „billion dollars“, radši dvakrát ověřte, než to přeložíte. A když si nebudete jistí, napište číslo. Zachrání vám to nervy – a možná i pár (papírových) miliard.