Co je IPO (Initial Public Offering) a jak funguje?

První veřejná nabídka akcií (IPO) je proces, při kterém soukromá společnost poprvé nabídne své akcie veřejnosti. Umožní tak investorům jejich nákup na volném trhu. Jedná se o důležitou událost v životě společnosti, protože zahrnuje její přechod od soukromého subjektu k veřejně obchodované společnosti.

Co je Initial Public Offering (IPO)?

První veřejná nabídka, známá ve finančním světě pod zkratkou IPO (Initial Public Offering), je klíčovou událostí v životě společnosti. Je to okamžik, kdy se společnost, která byla dosud v soukromém vlastnictví, rozhodne otevřít se investorům z řad široké veřejnosti a obchodovat své akcie na burze cenných papírů. Jinými slovy, společnost využívá IPO k prodeji části sebe sama investorům. Tím získává prostředky na svůj růst, expanzi nebo umožňuje stávajícím investorům zlikvidovat část své investice.

Představte si, že společnost je jako dort. V prvních dnech tento dort patří pouze zakladatelům a prvním investorům, kteří jsou obvykle přátelé, rodina nebo soukromí investoři známí jako „business angels“. Jak společnost roste, může potřebovat více peněz na expanzi, najímání více zaměstnanců nebo vývoj nových produktů. Tehdy se mohou rozhodnout „prodat“ kousek svého dortu prostřednictvím IPO.

Tento proces není jednoduchý ani rychlý. Trvá měsíce příprav a vyžaduje spolupráci velkého týmu poradců, právníků, účetních a investičních bankéřů. Společnost musí připravit registrační prohlášení pro finanční regulátory, včetně podrobných finančních údajů a prospektu pro potenciální investory.

Cena akcie při IPO se určuje prostřednictvím složitého procesu. Ten zahrnuje analýzu finančního stavu společnosti, jejich růstových vyhlídek, situace na trhu a také jednání mezi společností a investičními bankami, které ji radí.

Jakmile jsou akcie společnosti k dispozici na burze, může je koupit jakýkoli investor. Od tohoto okamžiku musí společnost dodržovat řadu předpisů a povinností, jako je pravidelné zveřejňování finančních zpráv.

Zajímavostí IPO je, že ačkoli jsou prodávány veřejnosti, ne všichni investoři mají stejnou možnost koupit akcie v rámci IPO. Obvykle je většina akcií v rámci IPO přidělena velkým institucionálním investorům, jako jsou investiční fondy nebo penzijní fondy.

Charakteristiky počáteční veřejné nabídky (IPO)

Počáteční veřejná nabídka (IPO) je významnou finanční událostí pro jakoukoli společnost a má řadu specifických charakteristik:

• Otevření veřejnosti: Při IPO se soukromá společnost stává veřejnou, což znamená, že začíná obchodovat své akcie na burze. To umožňuje, aby si kdokoli nebo jakýkoli subjekt, pokud má potřebný kapitál, mohl koupit akcie a stát se akcionářem.
• Shromažďování finančních prostředků: Jedním z hlavních důvodů, proč se společnosti rozhodují provést IPO, je získání kapitálu. Tyto peníze mohou být použity pro různé účely, jako je financování růstu a expanze, splácení dluhů nebo umožnění stávajícím investorům stáhnout část své investice.
• Stanovení ceny akcií: Před IPO společnost a její finanční poradci stanoví počáteční cenu akcií. Tato cena je založena na hodnocení hodnoty společnosti, které se určuje analýzou faktorů, jako je finanční zdraví společnosti, růstové perspektivy a tržní podmínky.
• Regulace a transparentnost: Když se společnost stane veřejnou, musí dodržovat řadu předpisů a povinností týkajících se transparentnosti. Tyto zahrnují pravidelné předkládání finančních zpráv a zveřejňování určitých informací akcionářům a veřejnosti obecně.
• Riziko volatility trhu: Po IPO je cena akcií společnosti vystavena tržním výkyvům. To znamená, že i když společnost může získat velký finanční impuls prostřednictvím IPO, také čelí riziku, že hodnota jejích akcií klesne.
• Účast finančních institucí: IPO se obvykle provádějí s pomocí investičních bank, které působí jako prostředníci mezi společností a investory. Tyto banky hrají klíčovou roli v procesu IPO, pomáhají společnosti připravit se na nabídku, stanovit cenu akcií a propagovat nabídku investorům.
• Počáteční exkluzivita: I když jsou IPO teoreticky otevřeny všem investorům, v praxi je pro individuální investory často obtížné koupit akcie v IPO, protože velká část akcií je obvykle rezervována pro institucionální investory.

Proč společnosti provádějí první veřejnou nabídku (IPO)?

Mezi důvody, které vedou společnosti k první veřejné nabídce akcií (IPO), můžeme uvést následující:

• Shromažďování kapitálu: Nejčastějším důvodem pro provedení IPO je shromažďování finančních prostředků. Společnosti potřebují kapitál pro růst a expanzi a IPO může poskytnout velký finanční impuls. Shromážděné prostředky mohou být použity k investování do nových technologií, akvizici jiných společností, najímání více zaměstnanců a dalších potřeb růstu.
• Rozšíření vlastnictví: Když se společnost stane veřejnou, její akcie jsou nabízeny široké veřejnosti, a nejen malé skupině investorů. To rozšiřuje základnu vlastníků a může vést k větší finanční stabilitě společnosti.
• Splácení počátečních investorů: Vrácení peněz prvním investorům: V mnoha případech považují první investoři do společnosti, včetně investorů rizikového kapitálu nebo andělských investorů, IPO za způsob, jak získat zpět své investice a dosáhnout zisku.
• Zvýšení viditelnosti a důvěryhodnosti: IPO může zvýšit viditelnost společnosti na trhu, což může pomoci přilákat nové zákazníky, obchodní partnery a talentované zaměstnance. Kromě toho může být veřejně obchodovaná společnost vnímána jako důvěryhodnější a renomovanější před zákazníky, dodavateli a obchodními partnery.
• Likvidita: Když je společnost kótována na burze, její akcie se stávají likvidními, což znamená, že mohou být snadno koupeny a prodány. To může být výhodné jak pro společnost, tak pro investory.

Stručně řečeno, existuje mnoho důvodů pro provedení první veřejné nabídky (IPO). Nicméně, cíl je stejný: získat kapitál.

Jak funguje první veřejná nabídka (IPO)?

První veřejná nabídka akcií (IPO, z anglického Initial Public Offering) je proces, při kterém se soukromá společnost stává veřejnou společností a nabízí své akcie k prodeji široké veřejnosti.

Zde je krok za krokem vysvětleno, jak tento proces probíhá:

• Rozhodnutí vstoupit na burzu: Prvním krokem je, že společnost se rozhodne vstoupit na burzu. Toto rozhodnutí se obvykle přijímá s cílem získat kapitál pro expanzi společnosti.
• Výběr investiční banky: Poté společnost najme investiční banku, která bude působit jako prostředník při IPO. Tato banka pomůže společnosti orientovat se v procesu vstupu na burzu, stanovit cenu akcií a propagovat nabídku mezi investory.
• Audit a dokumentace: Následně musí společnost podstoupit kompletní finanční audit a připravit dokument nazvaný „prospekt“. Tento dokument podrobně popisuje vše, co potenciální investor potřebuje vědět o společnosti, včetně jejich financí, obchodního modelu, vedení a rizik spojených s investicí do společnosti.
• Schválení regulačním orgánem: Jakmile je prospekt připraven, předloží se regulačnímu orgánu trhu s cennými papíry v dané zemi (v České republice je to Česká národní banka). Tento orgán dokumentaci přezkoumá a pokud je vše v pořádku, udělí schválení, aby společnost mohla pokračovat s IPO.
• Stanovení ceny akcie: Jakmile je IPO schváleno, investiční banka a společnost spolupracují na stanovení ceny akcie. Tato cena je založena na řadě faktorů, včetně hodnoty společnosti, tržních podmínek a zájmu investorů.
• Prodej akcií: Nakonec přichází den IPO. Akcie společnosti jsou nabídnuty k prodeji veřejnosti a investoři je mohou začít kupovat.
• Kótování na burze: Po dokončení IPO jsou akcie společnosti kótovány na burze cenných papírů a může je kupovat a prodávat každý investor.

Jak vidíme, není to jednoduchý proces. Z tohoto důvodu, a jak uvidíme dále, se společnosti obracejí na odborníky, aby jim pomohli a provedli je tímto důležitým procesem.

Jaké subjekty se účastní první veřejné nabídky akcií (IPO)?

Jak jsme již zmínili, zahájení veřejné nabídky akcií (IPO) vyžaduje úsilí, čas a často úkoly, které mohou zkomplikovat život ředitelům a manažerům společnosti.

Z tohoto důvodu existují při veřejné nabídce akcií (IPO) různí aktéři, kteří hrají klíčové role, aby zajistili, že proces proběhne hladce a efektivně. Následující text vysvětluje, kdo jsou tito aktéři:

• Emitující společnost: Toto je hlavní protagonista IPO. Emitující společnost se rozhodne vstoupit na burzu s cílem získat kapitál. K tomu musí připravit veškerou potřebnou dokumentaci, podrobit se auditům a spolupracovat s dalšími aktéry na určení ceny svých akcií.
• Investiční banka: Tento aktér má zásadní roli v procesu IPO. Emitující společnost najímá jednu nebo více investičních bank, aby působily jako prostředníci v transakci. Investiční banky radí společnosti ohledně nejlepšího času pro IPO. Dále pomáhají připravit dokumentaci, propagují nabídku mezi investory a pomáhají určit cenu akcií.
• Investoři: Investoři jsou ti, kteří kupují akcie během IPO. Mohou to být institucionální investoři (jako investiční fondy, banky nebo pojišťovny) nebo drobní investoři (veřejnost obecně). Investoři poskytují kapitál, který se společnost snaží získat prostřednictvím IPO.
• Regulační orgán trhu cenných papírů: V Česku tuto roli plní Česká národní banka (ČNB). Tento orgán dohlíží na proces IPO, aby zajistil, že jsou dodržovány všechny předpisy a že společnost poskytuje investorům všechny potřebné informace. Teprve po schválení tímto orgánem může společnost pokračovat s IPO.
• Burza cenných papírů: Nakonec je burza cenných papírů místem, kde akcie společnosti začínají být obchodovány po dokončení IPO. V Česku mohou být akcie obchodovány na burze v Praze.

Stručně řečeno, jak jsme již zmínili, každý z těchto aktérů má zásadní roli v IPO. A společně zajišťují, že proces je transparentní, spravedlivý a efektivní pro všechny zúčastněné strany.

👉 Mohlo by vás zajímat: Jak koupit akcie společnosti na burze? Průvodce pro začátečníky

Kdo může provést veřejnou nabídku akcií (IPO)?

Obecně lze říci, že každá společnost, která splňuje určitá kritéria a požadavky, může provést první veřejnou nabídku akcií (IPO). Existuje však řada společných faktorů, které mají společnosti, jež se rozhodnou jít touto cestou, společné.

Všechny je najdete níže:

• Zralost: Obecně platí, že společnosti, které provádějí IPO, mají tendenci dosáhnout určité úrovně zralosti. To neznamená, že musí jít o staré společnosti, ale že jejich obchodní model je osvědčený, pevný a ziskový. IPO je nákladný a komplikovaný proces, takže společnosti musí mít silnou pozici, než o něm začnou uvažovat.
• Velikost: Ačkoli neexistuje minimální velikost pro provedení IPO, proces bývá nákladný. Takže je běžnější mezi společnostmi určité velikosti, které mohou tyto náklady nést a které potřebují významné množství kapitálu pro další růst.
• Ziskovost: Ačkoli to není absolutní požadavek, společnosti, které se rozhodnou vstoupit na burzu, bývají ziskové, nebo alespoň mají jasnou cestu k ziskovosti. Investoři chtějí vidět, že společnost má plán na generování zisků, protože to je způsob, jakým získají návratnost své investice.
• Transparentnost: Společnosti, které chtějí provést IPO, musí být ochotny otevřít své knihy a být transparentní vůči investorům. To znamená, že musí být ochotny zveřejňovat podrobné finanční zprávy a dodržovat pravidla korporátního řízení.
• Právní a regulační požadavky: Každá burza má své vlastní požadavky, které musí společnosti splnit, aby mohly vstoupit na burzu. Tyto požadavky mohou zahrnovat určité finanční prahy, mít určité množství akcionářů nebo dokonce požadovat, aby společnost měla určité množství akcií v rukou veřejnosti.

Jak můžeme vidět, neexistuje jediný typ společnosti, která může provést IPO. Když analyzujeme trh, setkáváme se se společnostmi všech typů sektorů a velikostí, které se rozhodnou vstoupit na burzu. Od vznikajících technologických společností až po zavedené výrobní firmy.

V konečném důsledku je nejdůležitější, aby byla společnost připravena na výzvy a odpovědnosti, které s sebou nese být veřejně obchodovanou společností.

Požadavky na provedení první veřejné nabídky akcií (IPO)

Provedení první veřejné nabídky akcií (IPO, z anglického Initial Public Offering) je pro společnost důležitým krokem, který vyžaduje splnění řady předpokladů a kroků.

Vysvětlím je níže:

• Finanční historie: Ve většině případů burzy vyžadují, aby společnosti, které chtějí provést IPO, měly historii zisků po určitou dobu. Přesné údaje se mohou lišit, ale obecně se požaduje, aby společnost měla konzistentní záznam o ziskovosti v posledních letech.
• Audit: Před provedením IPO musí společnost podstoupit důkladný audit. Tento proces umožňuje podrobně prozkoumat finance společnosti, aby bylo zajištěno, že vše je v pořádku a že byly dodrženy příslušné účetní normy.
• Dokumentace: Společnost musí připravit a předložit regulačním orgánům řadu dokumentů. Nejdůležitější je nabídkový prospekt, podrobný dokument, který poskytuje úplné informace o společnosti, jejích financích, obchodním modelu, manažerském týmu a rizicích spojených s jejím podnikáním.
• Požadavky na korporátní správu: Společnosti, které provádějí IPO, musí mít strukturu korporátní správy odpovídající požadavkům burzy, na které chtějí být kótovány. To zahrnuje mít správní radu složenou převážně z nezávislých ředitelů a dodržovat pravidla transparentnosti a osvědčených postupů v řízení.
• Minimální kapitalizace: Některé burzy vyžadují, aby společnosti, které chtějí provést IPO, měly minimální tržní hodnotu, která se určuje vynásobením počtu akcií výchozí cenou.
• Distribuce akcií: V mnoha případech se vyžaduje, aby minimální procento akcií společnosti bylo rozděleno mezi určitý počet akcionářů, aby byla zajištěna likvidita akcie na trhu.
• Podpora finančního zprostředkovatele: Obvykle společnost, která chce provést IPO, potřebuje podporu finanční instituce, jako je investiční banka, která působí jako „underwriter“ nebo upisovatel nabídky a pomáhá společnosti připravit IPO, stanovit cenu akcií a prodat je investorům.

Na závěr je důležité zdůraznit, že tyto požadavky se mohou lišit v závislosti na burze, na které chce společnost být kótována, a na legislativě země, ve které se nachází.

Slavné příklady IPO

Na závěr tohoto článku a pro ilustraci tohoto pojmu není nic lepšího než uvést příklad, který se zapsal do nedávné historie finančních trhů. Mám na mysli IPO Facebooku, slavné sociální sítě vytvořené Markem Zuckerbergem.

Facebook začal svou cestu jako malá univerzitní sociální síť v roce 2004. A jen o osm let později, 18. května 2012, oslavil své IPO, čímž se stal jednou z největších kótovaných společností na světě. Umístění bylo provedeno skupinou bank vedených Morgan Stanley, J.P. Morgan a Goldman Sachs.

V době svého vstupu na burzu stanovil Facebook počáteční cenu 38 dolarů za akcii. Tato částka byla vypočítána s ohledem na několik faktorů, včetně finanční bilance společnosti, jejich očekávání růstu a předpokládané poptávky investorů. Cílem společnosti bylo získat 16 miliard dolarů a s nastavenou cenou dosáhla celková hodnota společnosti 104 miliard dolarů.

Nicméně vstup Facebooku na burzu nebyl tak hladký, jak se očekávalo. První den obchodování byl ovlivněn technickými problémy na burze NASDAQ, což způsobilo zmatek a zpoždění. Navíc akcie Facebooku sotva udržely svou počáteční cenu během prvního dne a v následujících měsících jejich hodnota klesla pod 38 dolarů.

Přes tento obtížný začátek se Facebooku podařilo překonat tyto počáteční problémy. Dnes se akcie Facebooku obchodují mnohem nad cenou IPO a společnost se upevnila jako jeden z technologických gigantů světa.