Jak investovat do vzácných zemin | Akcie a ETF

Věděli jste, že technologie jako umělá inteligence, blockchain nebo moderní zdravotní péče jsou z velké části závislé na látkách skrytých pod zemí, nikoli pouze v „cloudu“? Mluvíme o tzv. vzácných zeminách – skupině prvků, které jsou nepostradatelné pro technologickou revoluci, v níž žijeme.

Nezanedbatelné ovšem je, že samotné založení těžebního projektu nestačí; naopak narazíme na výzvy jako ekonomická životaschopnost nebo monopolní praktiky Číny, což mnohým high‑tech firmám přístup k těmto surovinám výrazně komplikuje. A jak známo — tam, kde je poptávka a zároveň nedostatek, tam se skrývá investiční šance. Proto se v tomto článku zaměřujeme na tuto skupinu materiálů a následují klíčová témata.

Co jsou vzácné zeminy a proč se tak jmenují

Pojem „vzácné zeminy“ označuje skupinu 17 chemických prvků, zahrnující 15 lanthanoidů (např. lanthan, cer, praseodym, neodym, samarium, europium, gadolinium, terbium, dysprosium, holmium, erbium, thulium, ytterbium, lutetium) a navíc skandium a yttrium. Přes jejich název se vůbec nejedná o suroviny extrémně řídké; problémem je, že jsou rozptýlené a smíšené v minerálech, což jejich těžbu komplikuje a zvyšuje náklady. Jejich hodnotu určuje unikátní kombinace fyzikálních a chemických vlastností — vysoká magnetická a elektrická vodivost, odolnost proti korozi — díky čemuž se staly klíčovými pro výrobu elektromotorů pro elektromobily, větrných turbín, elektroniky (telefony, tablety, počítače), obranných systémů či LED obrazovek. S rostoucí poptávkou v technologiích a energetice jsou vzácné zeminy považovány za ceněné strategické aktivum, které nabízí zajímavé investiční příležitosti.

Jaký je skutečný problém vzácných zemin, který Čína chápe jako jediná

Ačkoliv se vzácné zeminy vyskytují po celém světě, těžba a zpracování nejsou jednoduché ani levné; vyžadují obrovské investice do infrastruktury, technologií a kvalifikované pracovní síly. Již v 80. letech Čína rozpoznala strategickou hodnotu těchto prvků a zaměřila se na vývoj celé produkční a rafinační řetězce. Dnes tak kontroluje přibližně 80 % světové produkce vzácných zemin a tím klíčový zdroj pro technologický a energetický průmysl. Její dominance je posílena díky vysokým úsporám z rozsahu, které konkurenční projekty jinde ve světě těžko napodobí. V souvisejícím geopolitickém kontextu a rostoucí tendenci k formování „ekonomických bloků“ představuje závislost na čínských vzácných zeminách reálné riziko pro mnoho zemí – případné obchodní restrikce nebo clo mohou zpomalit přístup k těmto kritickým surovinám a destabilizovat sektory jako elektronika, výroba elektromobilů či obrana.

Tato situace odráží hlubší soupeření mezi Čínou a Spojenými státy o globální technologickou a ekonomickou dominanci. Vzácné zeminy se v tomto soupeření staly nástrojem vlivu. Zatímco Čína si včas uvědomila jejich strategickou roli a ovládla celý hodnotový řetězec — od těžby po zpracování — USA se v minulosti této oblasti spíše vzdaly kvůli ekologickým nákladům a levnější čínské konkurenci. S rostoucím napětím mezi oběma velmocemi, zejména v otázkách technologické nezávislosti, výroby čipů a elektromobility, se vzácné zeminy stávají kritickým prvkem národní bezpečnosti. Washington proto obnovil podporu domácí těžby a zvažuje strategické kroky včetně budování aliančních partnerství s jinými zeměmi, které mají potenciál pro vlastní těžbu nebo zpracování. Vzácné zeminy tak nejsou pouze surovinou — staly se symbolickým prostředkem kontroly nad budoucností technologií i vojenské síly.

USA konají, Evropa zatím váhá

Pokud jsou vzácné zeminy tak zásadní pro rozvoj obranného průmyslu, je logická otázka, zda jejich těžbu Západ dotuje. Odpověď není jednoznačná – najdeme zde pozitivní i problematické aspekty.

Spojené státy se v minulosti těžby těchto surovin téměř zcela vzdaly. Důvodem byly především vysoké ekologické náklady a silná cenová konkurence z Číny, což vedlo k uzavření několika důlních lokalit.

Situace se však výrazně změnila s nástupem druhého funkčního období prezidenta Trumpa. Těžební sektor byl označen za součást „energetické nouze“ a začaly vznikat iniciativy k jeho obnovení.

Jedním z nejvýraznějších kroků, který vzbudil mezinárodní pozornost, byl návrh na odkoupení Grónska od Dánského království. Ačkoliv to mohlo působit jako výstřední nápad, Grónsko skutečně obsahuje 43 z 50 kritických surovin, které vláda USA považuje za strategicky nezbytné. V případě vzácných zemin se odhaduje, že se zde nachází asi 2 % světových zásob, a novější výzkumy naznačují, že tyto rezervy by mohly být až o 15–25 % vyšší pod ledovým povrchem.

Evropa se mezitím snaží formulovat svou strategii, ale tempo zůstává pomalejší. Připravují se studie proveditelnosti a průzkumné projekty, ale hlavní důraz je kladen spíše na přísné ekologické standardy než na energetickou suverenitu.

Vzácné zeminy v Česku?

V České republice probíhá geologický průzkum v rámci projektu „Analýza nových výskytů prvků vzácných zemin“, ve kterém bylo vyšetřeno 17 lokalit. U šesti z nich byly identifikovány tzv. prognózní zdroje, tedy oblasti s indikovaným zvýšeným výskytem vzácných zemin. Například v lokalitě Čistecko‑jesenický masiv byly zaznamenány průměrné obsahy kolem 0,12 % REO (oxidy vzácných zemin) v horninách, což naráží na technologické a ekonomické limity. Další lokalitou je Majdaléna, kde byly nalezeny těžké minerály obsahující monazit s prvky jako cer, lanthan či neodym; oblast je však hodnocena jako vedlejší zdroj, nikoli hlavní těžební ložisko.

Celkově však současné domácí ložiskové podmínky neodpovídají ekonomicky využitelným prahům pro těžbu. Podle České geologické služby jsou zdroje často v kategoriích nízkého obsahu a malé velikosti, a proto ČR zůstává prakticky plně závislá na dovozech. Zároveň materiály uvádějí, že recyklace prvků vzácných zemin v Česku je zatím téměř zanedbatelná – jedná se o velmi nízké procento – což také omezuje domácí surovinovou bezpečnost.

V souvislosti s novou surovinovou politikou EU (Critical Raw Materials Act) se zvyšuje tlak na rozvoj domácího průzkumu i na navázání zpracovatelských kapacit, ovšem realizace těchto kroků vyžaduje čas a značné investice.

Jak investovat do vzácných zemin?

Pokud roste obava z nedostatku těchto prvků a dominance Číny v jejich produkci je reálnou hrozbou, může být zajímavé zvážit investici do společností či fondů zaměřených na jejich těžbu a zpracování. Ve veřejném obchodování existuje jen několik firem, jejichž hlavní podnikání tvoří těžba či rafinace vzácných zemin. Alternativou může být fond či ETF, který sleduje celý sektor vzácných zemin a strategických kovů — tím získáte širší expozici a nižší riziko spojené s výběrem jediné společnosti. Tento typ investice bývá vhodný pro střednědobé až dlouhodobé držení s výhledem na růst v souvislosti s technologickou a energetickou transformací.

Ve skutečnosti na světě existují pouze tři společnosti, které se těžbou a zpracováním vzácných zemin zabývají jako svou hlavní činností. Jedna sídlí v Číně, druhá ve Spojených státech a třetí v Austrálii.

VanEck Rare Earth and Strategic Metals UCITS ETF

Pokud se chcete zaměřit na specifický segment, jakým jsou vzácné zeminy, může být zajímavější volbou investovat do ETF než vybírat jednotlivé akcie firem. Jednou z možností je VanEck Rare Earth and Strategic Metals UCITS ETF, který sleduje vývoj celého sektoru.

Tento ETF je jediným svého druhu v rámci UCITS, který kopíruje index MVIS Global Rare Earth/Strategic Metals Index, složený z největších a nejlikvidnějších společností zaměřených na vzácné zeminy a strategické kovy.

Fond navíc používá fyzickou replikaci, což znamená, že skutečně nakupuje aktiva v indexu a dividendy automaticky reinvestuje. To investorům umožňuje dlouhodobě těžit z efektu složeného úročení.

Na druhou stranu je třeba zmínit, že výkonnost tohoto ETF v posledních letech nebyla příliš příznivá — od vstupu na burzu ztratil více než 50 % své hodnoty. Právě díky tomu a strategickému významu surovin, které zahrnuje, může nyní představovat atraktivní nákupní příležitost.

Závěr

Vzácné zeminy jsou základním kamenem naší technologické budoucnosti. Revoluce v umělé inteligenci nebo modernizace obranných systémů by bez relativně snadného přístupu k těmto materiálům byla méně pravděpodobná. Paradoxně stále přetrvává vliv Číny v jejich produkci, což může představovat strategickou překážku pro západní průmysl.