Stargate vs. DeepSeek: Souboj o nadvládu v oblasti umělé inteligence

500 miliard USD. Ano, čtete správně. Tato částka se objevila jako vyvolávací cena v globálním souboji o vedení v oblasti umělé inteligence. Projekt Stargate byl oznámen krátce po inauguraci amerického prezidenta Donald Trump a měl být soukromě financovaným tahem USA na čele AI závodu.

Na druhé straně stála Čína, která nelenila a krátce poté oznámila vlastní krok – DeepSeek, generativní AI model vyvinutý v Číně. V tomto článku rozebíráme, co každý z těchto projektů hledá, co je možné očekávat v nadcházející tvrdé válce o vývoj AI, a jak se v ní (alespoň nepřímo) zapojit jako investor či pozorovatel.

Co je projekt Stargate?

Projekt Stargate má za cíl posílit americkou vedoucí roli v oblasti umělé inteligence tím, že vybuduje rozsáhlou technologickou infrastrukturu – pokročilá datacentra, generaci elektrické energie a další komponenty potřebné k posunu od dnešní úzké umělé inteligence (ANI) k umělé obecné inteligenci (AGI). Vývoj je spojen s klíčovými hráči: OpenAI, SoftBank Group a Oracle Corporation. Každá z těchto společností plánuje investici kolem 19 miliard dolarů pro úvodní fázi projektu. Důležité je, že projekt nyní rozšiřuje své působení i mimo území USA – směrem ke spojencům a dalším regionům, například ve Francii či Velké Británii.

Umělá inteligence se běžně rozděluje do tří základních typů. Prvním je úzce specializovaná AI známá jako ANI, která dnes dominuje a zahrnuje například chatboty. Druhým typem je AGI – umělá obecná inteligence, která zatím neexistuje, ale je cílem projektu Stargate. Jedná se o stroje schopné rozumět a učit se podobně jako lidé. Třetím typem je ASI – hypotetická superinteligence, která by překonala lidskou inteligenci v rozsáhlém měřítku.

Jednou z hlavních překážek tohoto vývoje je energetický nárok. Odhady říkají, že projekt by do roku 2028 spotřeboval kolem 325 TWh, což je srovnatelné s roční spotřebou některých evropských států. Proto se mluví o tom, že politika i technologie musejí být sladěné s energetickými a regulačními změnami.

Co je organizace DeepSeek?

Na opačném konci tohoto souboje se nachází čínský startup DeepSeek – společnost specializující se na otevřené jazykové modely a generativní obsahovou AI. Některé její modely tvrdí, že dosahují výkonu srovnatelného s nejvýkonnějšími americkými systémy, a to s enormní úsporou nákladů. Například model DeepSeek‑R1 či V3 byl vyvinut za několik milionů dolarů, zatímco rivalové investují stovky milionů. Tento technologický přístup a možný posun ve vývoji AI se označují jako „sputnik moment“ pro USA.

Vývoj DeepSeek vyvolal rychlé reakce. Americké námořnictvo například vyloučilo používání této aplikace kvůli obavám ze špionáže a bezpečnostních rizik. Je tedy patrné, že nejde jen o technickou soutěž, ale o strategický střet národních priorit a regulací.

Vývoj v roce 2025

Vše začalo začátkem roku 2025, kdy bývalý americký prezident Donald Trump oznámil projekt Stargate – masivní investici do rozvoje umělé inteligence v hodnotě až 500 miliard dolarů. Vzápětí reagovala Čína uvedením vlastního modelu DeepSeek, což odstartovalo novou technologickou studenou válku mezi Východem a Západem. Od té doby oba projekty nabraly výrazně odlišné směřování.

Projekt Stargate pokračuje a plánuje expanzi mimo území USA. Například ve Spojených arabských emirátech se počítá s výstavbou datacentra o výkonu 200 MW. OpenAI a její partneři již ohlásili konkrétní investice a realizace. Výstavba prvních zařízení v Texasu a Nevadě byla zahájena na jaře 2025 a do konce roku má být uvedeno do provozu minimálně pět velkokapacitních uzlů. Vláda USA mezitím schválila dodatečné pobídky pro technologické firmy, které se zapojí do infrastruktury AGI (umělé obecné inteligence).

Podle dostupných údajů se Stargate přesouvá od fáze plánování ke konkrétním technologickým implementacím. OpenAI ve spolupráci s Oracle vyvíjí vlastní datové frameworky, které budou schopné obsluhovat nové generace modelů s triliony parametrů. SoftBank, zodpovědná za financování, zahájila jednání o vstupu nových investorů z Jižní Koreje a Saudské Arábie.

Na opačné straně světa čelí DeepSeek komplikacím. Ačkoliv jejich model DeepSeek-V3 dosahuje na některých úlohách podobné výkonnosti jako GPT-4o, firma se potýká s rostoucím odporem ze strany západních regulátorů. V Itálii byla spuštěna inspekce ohledně nakládání s osobními údaji, v Jižní Koreji čelí DeepSeek dočasnému zákazu sběru tréninkových dat. Evropská komise také zvažuje přidání DeepSeeku na seznam rizikových AI platforem.

Navíc DeepSeek v posledních týdnech zaznamenal vlnu kybernetických útoků, z nichž část byla vedená na jejich infrastrukturu v Hongkongu. Zatím nebylo potvrzeno, kdo za útoky stojí, nicméně čínská média naznačují zahraniční zásah. Firma reagovala navýšením rozpočtu na bezpečnostní opatření a oznámila spuštění nové, zcela offline verze modelu pro státní sektor.

Situace se tak začíná vyostřovat. Zatímco Stargate těží z politické a infrastrukturní podpory americké vlády a soukromého kapitálu, DeepSeek čelí geopolitickým a právním překážkám. Nadcházející měsíce ukážou, zda se čínské technologii podaří udržet tempo, nebo zda USA skutečně upevní své dominantní postavení v oblasti umělé inteligence.

Kdo získá převahu v AI?

USA se rozhodly investovat masivní prostředky, vytvořit infrastrukturu a odstranit regulační překážky. Sází na robustnost a dlouhodobou dominanci. Čína a DeepSeek naproti tomu ukazují, že vývoj AI lze dělat rychleji, levněji a efektivněji – s důrazem na optimalizaci, otevřenost a nízké náklady. Oba přístupy mají své výhody i limity.

Investoři musejí zvážit, že výroba a udržení infrastruktury bude z dlouhodobého hlediska náročná. I když strategie DeepSeek naznačuje, že se dá AI dělat levněji, infrastruktura typu Stargate bude potřebná pro další generace AI modelů. Výsledkem tohoto soupeření bude další růst celého sektoru – technologicky i investičně.

Co tato bitva znamená pro investory?

Pro investory představuje současná struktura OpenAI výzvu i příležitost. Vzhledem k tomu, že samotná OpenAI není veřejně obchodovatelná, nelze do ní investovat přímo. Klíč však spočívá v identifikaci firem, které jsou s jejím růstem a technologickým rozvojem úzce propojeny.

Nejvýznamnějším partnerem je Microsoft, který nejen že do OpenAI masivně investoval, ale zároveň získal exkluzivní přístup k jejím modelům a integruje je do svých produktů (např. Azure, Office 365, Copilot). Růst OpenAI tak podporuje i tržní postavení Microsoftu jako technologického lídra v oblasti AI.

Další příležitosti se nacházejí v rámci dodavatelského řetězce umělé inteligence. Nvidia poskytuje výkonné grafické čipy, bez nichž by trénink rozsáhlých modelů jako GPT-4 nebyl možný. Oracle, jako partner projektu Stargate, hraje klíčovou roli v oblasti datové infrastruktury.

Z pohledu dlouhodobého investora tedy nejde pouze o výběr „správné akcie“, ale o sledování celého AI ekosystému. Zisky se nemusí koncentrovat pouze v jednom bodě, ale rozptýlí se mezi technologické giganty, datová centra, výrobce polovodičů i poskytovatele cloudových služeb.

Rozvoj umělé inteligence se tak stává novým průmyslovým pilířem – podobně jako internet na počátku 21. století. Pro investory, kteří se dokážou zorientovat v klíčových hráčích a jejich rolích, může jít o jednu z nejvýznamnějších příležitostí této dekády.

Závěr

Souboj mezi Stargate a DeepSeek není jen technologickou otázkou – je to souboj o to, kdo určí budoucí podobu světa AI. Pro běžného pozorovatele to znamená: sledovat vývoj infrastruktury, regulační prostředí a technologické průlomy. Ať zvítězí kterákoliv strana, výsledkem bude růst celého sektoru a více možností pro uživatele i investory.