Fiskální politika | různé přístupy a cíle

Ptáte se, jak může vláda ovlivnit inflaci, nezaměstnanost nebo ekonomický růst? Možností má k dispozici hned několik, nejen pomocí úrokových sazeb nebo centrální banky. Klíčovou roli hraje také fiskální politika – tedy rozhodování o výdajích a příjmech státu.

Vládní kroky ovlivňují nejen finanční trhy, firemní a investiční prostředí, ale dokonce i naše peněženky. A právě proto by její základy měl znát každý, kdo investuje nebo se o ekonomiku zajímá.

Co je fiskální politika

Fiskální politika je nástroj, kterým vláda ovlivňuje ekonomiku prostřednictvím rozpočtových rozhodnutí a opatření – tedy daní a veřejných výdajů.

Když stát snižuje daně nebo zvyšuje investice do veřejných projektů, podporuje růst a zaměstnanost. Naopak když výdaje omezí a daně zvýší, snaží se zpravidla zpomalit inflaci nebo snížit zadlužení.

Jde tedy o vyvažování příjmů a výdajů státu tak, aby bylo dosaženo konkrétních ekonomických cílů. Na rozdíl od měnové politiky, kterou řídí centrální banka, je fiskální politika v rukou vlády a jejího rozpočtu.

Kdo řídí fiskální politiku

Fiskální politiku v Česku (a obecně) řídí vláda – především prostřednictvím ministerstva financí. Mezi typické aktivity fiskální politiky patří:

• návrh státního rozpočtu
• plánování výše výdajů na jednotlivé oblasti (výstavba dálnic, zdravotnictví, infrastruktura apod.)
• úprava daňové politiky

Finální schválení rozpočtu však náleží Parlamentu ČR, který o něm hlasuje. Rozpočtová opatření proto nejsou jen technickou záležitostí, ale také politickým rozhodnutím.

V demokratických zemích může fiskální politiku ovlivňovat i volební cyklus – vlády před volbami často volí expanzivnější politiku, aby si získaly přízeň voličů.

Cíle fiskální politiky

Fiskální politika může sloužit různým účelům (zpravidla se také liší dle aktuální situace a ekonomických podmínek, což přiblížíme v následující kapitole na reálném příkladu) ale nejčastěji sleduje tyto hlavní cíle:

Mělo by být v zájmu každého občana i investora tyto cíle sledovat – právě ony a jednotlivé kroky fiskální politiky totiž určují směr, jakým se bude ekonomika (a trhy) vyvíjet, což má přímý dopad na naše úspory a investice.

Typy fiskální politiky: expanzivní vs. restriktivní

Fiskální politika může být zaměřena dvěma hlavními směry, podle toho, čeho chce vláda v daném období dosáhnout: expanzivní nebo restriktivní fiskální politika.

1. Expanzivní fiskální politika

Používá se tehdy, když je cílem nastartovat ekonomiku – typicky v období recese, krize nebo nízkého růstu.

• Zvyšují se veřejné výdaje – například na investice, platy ve veřejném sektoru nebo sociální dávky.
• Snižují se daně, což zvyšuje disponibilní příjmy spotřebitelů, domácností i firem.

Výsledkem je růst poptávky, oživení ekonomické aktivity a vyšší zaměstnanost. Nevýhodou však může být zvyšující se rozpočtový deficit.

2. Restriktivní fiskální politika

Naopak v období vysoké inflace nebo příliš rychlého růstu ekonomiky může vláda přistoupit k „brzdění“ tempa.

• Omezují se výdaje – například zmrazí růst mezd ve veřejném sektoru nebo dočasné omezení investic.
• Zvyšuje daně, čímž snižuje spotřební chování domácností i investice firem.

Cílem je ochladit ekonomickou aktivitu, snížit inflaci a přibrzdit zadlužování. Nevýhodou může být zpomalení růstu a vyšší nezaměstnanost.

Rozdílné přístupy a jejich dopad na ekonomiku

Rozdíly v obou přístupech fiskální politiky včetně jejich rizik a příkladu z praxe shrnujeme v následující tabulce:

Můžeme vidět, že se jedná o dva protichůdné přístupy, většinou vláda volí jejich využití dle aktuální situace.

Příklady fiskální politiky z praxe

Lépe než pouhá teorie může pomoci ilustrace fiskální politiky na skutečných událostech z reálného života. Níže uvádíme dva konkrétní příklady z nedávné historie, které dobře ilustrují, jak může fiskální politika fungovat v praxi – jak při podpoře ekonomiky, tak při jejím ochlazování.

Pandemie COVID-19 (2020–2022)

V reakci na prudký ekonomický propad způsobený "lockdowny" a omezením pohybu se vlády po celém světě uchýlily k expanzivní fiskální politice, jejímž cílem bylo zabránit hluboké recesi a podpořit domácnosti i firmy.

• V České republice šlo o programy jako Antivirus, kompenzační bonusy pro OSVČ a malé podniky, odklady daňových povinností nebo různé formy přímé podpory postiženým sektorům (např. gastronomie, kultura, cestovní ruch).
• V USA federální vláda zavedla několik kol přímých výplat občanům, rozšíření podpory v nezaměstnanosti, ale také investice do infrastruktury a zdravotnictví v rámci balíčků jako CARES Act nebo American Rescue Plan.

Tyto zásahy měly za cíl zvýšit likviditu v ekonomice, udržet spotřebu a zabránit masivní vlně bankrotů.

Boj s inflací (2022–2023)

S postupným odezníváním pandemie a souběžným narušením dodavatelských řetězců a cen energií začala inflace ve většině zemí prudce růst. Cílem vlád i centrálních bank tak bylo ekonomiku částečně ochladit a omezit přehřátou poptávku.

• Ve střední Evropě (včetně České republiky) se objevily návrhy na zmrazení platů ve veřejném sektoru, omezování některých investic a zvyšování spotřebních daní (např. u tabáku, alkoholu či pohonných hmot).
• Některé vlády také omezily nebo zrušily pandemická podpůrná opatření, čímž došlo k přirozenému zpomalení výdajů.

Tyto kroky odpovídají spíše restriktivní fiskální politice, která má za úkol tlumit nadměrnou inflaci a stabilizovat veřejné finance.

Fiskální politika: proč by se o ni měli zajímat investoři

Fiskální politika není jen abstraktní pojem z učebnic ekonomie – její dopady pociťujeme téměř každý den. Je to nástroj, který ovlivňuje finanční trhy, spotřebitelskou náladu, vývoj akciových titulů i vaše portfolio. Ať už jde o mimořádné podpory v krizích, nebo o úsporná opatření při vysoké inflaci.

Pro investory je klíčové sledovat tyto kroky a chápat jejich dopady na trhy a ekonomické prostředí. Investoři, kteří rozumí vládnímu směřování a rozpočtovým krokům, mají náskok – dokážou lépe předvídat trendy a přizpůsobit svou investiční strategii vývoji ekonomiky.

Chápání fiskální politiky tak není pouze o teorii – může vám pomoci činit moudřejší investiční rozhodnutí.

FAQs: Fiskální politika