Co je Úroková Sazba? Typy a Vysvětlení Úrokových Sazeb

Úroková sazba, známá také jako úrok, je cena, kterou platí někdo, kdo si půjčil peníze za pomocí půjčky, úvěru nebo jiným typem závazku.

Když si půjčku pořídí centrální banky od komerčních bank, banky od jiných bank nebo například i vy, musíte zaplatit kromě požadovaného kapitálu, také úroky. Tato částka na úrocích je určena věřitelem, který půjčku poskytl a získává tak svůj zisk.

Úroková sazba neboli úrok je tedy cena, kterou platíme bance za to, že nám půjčí peníze. Nebo naopak, co nám banka platí za uložení našich úspor.

Stejně tak jako platíme za různé produkty nebo služby, i peníze mají svou vlastní cenu. Tato cena je vyjádřena v úrokové sazbě, procentem z celkové výše půjčky nebo uloženého majetku...

Jak se dozvíme později v našem článku, úroková sazba je velmi důležitým pojmem v celkové ekonomice a financích. Ve své podstatě hovoříme o tzv. ceně peněž.

Pro běžného člověka má úroková sazba zcela praktický význam – ovlivňuje, kolik zaplatí za půjčku nebo naopak kolik vydělá na spořicím účtu. Když jsou úrokové sazby vysoké, půjčky se prodražují, ale spoření se vyplácí více. Naopak při nízkých sazbách jsou půjčky levnější, ale peníze uložené v bance téměř nenesou žádný zisk. To je důvod, proč lidé v různých obdobích mění své chování – někdy se více zadlužují, jindy zase spoří. Rozumět úrokovým sazbám proto není jen věcí ekonomů, ale každého, kdo se rozhoduje, jak nakládat se svými penězi.

Jak vypočítat úrokovou sazbu?

Chcete vědět, jak se taková úroková sazba počítá? Nebo chcete znát různé typy, které existují na trhu?

V níže uvedeném pokračovaní tohoto článku si na tyto otázky přesně odpovíme. Naučíte se nejenom jak je rozeznat, ale i jak refinancovat z jedné sazby na druhou, a jak využít potřebné vzorce pro tyto výpočty.

• Jak vypočítat úrokovou sazbu?

Úroková sazba centrální banky

Rozhodující roli o výši úrokové sazby a celkovém ekonomickém směru země, hraje významnou roli centrální banka.

Jinými slovy, úrokové sazby jsou jedním z nástrojů, kterými centrální banka disponuje pro dosažení svých cílů, mezi které bychom mohli zařadit například udržování cenové stability.

Zvyšováním nebo snižováním úrokových sazeb centrální banky zasahují do ekonomiky a snaží se stimulovat nebo naopak snížit poptávku. Když sazby stoupají, peníze se stávají dražší, obratem tak spotřeba klesá, protože si lidé nemohou tak jednoduše nebo tak levně půjčit. A přesně naopak, když sazby klesají, peníze jsou levné a lidé se vrhají na jejich ekonomickou spotřebu a utrácení pomocí zadlužení.

Pomocí úrokových sazeb centrální banka do ekonomiky zasahuje a ovládá tak cenovou stabilitu země. Dosahuje toho buď expanzivní nebo restriktivní politikou, na základě vývoje hospodářského cyklu.

Závěrem o úrokových sazbách centrální banky lze říci, že centrální banka přenáší své sazby na komerční banky, čímž jim snižuje nebo zvyšuje náklady spojené s úvěrem, které stejně nakonec přenesou na jakoukoliv půjčku, pro jakoukoliv rodinu. Tímto způsobem se v případě hospodářské stagnace snižují úrokové sazby, aby se jednoduše lidé více zadlužovali a tím pádem i více spotřebovávali, to vše za účelem ekonomického růstu. Pokud naopak dochází k inflaci, centrální banka sazby zvýší, aby poptávku snížila a kontrolovala tak zmíněnou inflaci.

Úroková sazba bank (Euribor)

Euribor je index, který evropské banky využívají jako referenci pro stanovení úrokové sazby, za kterou si peníze půjčují mezi sebou.

Stejně jako jednotlivec nebo firma, i banky si dnes půjčují od jiných bank. A jak jsme již zdůraznili, poskytovatelé těchto služeb to nedělají zdarma, ale požadují úroky. Tyto úroky, za které banky půjčují peníze jiným bankám, se ve své podstatě dá popsat jako index euriboru.

Nominální úroková sazba a roční procentní sazba nákladů (RPSN)

Když jdeme do finanční instituce, jako je banka, požádat o půjčku, úrok bude vyjádřen pomocí tzv. nominální úrokové sazby a roční procentní sazby nákladů (RPSN) .

Hlavní rozdíl spočívá v tom, že nominální úroková sazba je cena, kterou si instituce účtuje za poskytnutí úvěru, zatímco RPSN již zahrnuje nominální úrokovou sazbu , ale k tomu i další náklady a poplatky spojené s poskytnutím úvěru.

Úroková sazba u hypotéky

Na závěr je třeba zmínit ještě jednu oblast, v níž hrají úrokové sazby velmi významnou roli. A to konkrétně, kdy hledáme financovaní pro nákup nemovitosti.

Jednoduše řečeno, když si budeme chtít vzít hypotéku na nákup nemovitosti, musíme si dávat pozor na výši úrokové sazby.

Když se obrátíme na banku s poptávkou, obvykle nám nabídne pouze tři možnosti:

• Hypotéka s odloženou splátkou jistiny: Umožňuje klientovi platit pouze úroky a odkládat splácení jistiny, kterou si vytváří ve formě spoření nebo investic.
• Hypotéka s fixací úrokové sazby: Má po celé část zvoleného období (zpravidla 1-10 let) neměnnou úrokovou sazbu, a po vypršení období, se sazba nastaví znovu dle aktuální nabídky.
• Hypotéka s plovoucí sazbou (floatová hypotéka): Zde je sazba vázaná na tržní úrokovou sazbu (PRIBOR - Prague InterBank Offered Rate), kdy se sazba mění v čase.

Pokud si vybereme hypotéku s pevnou fixací, cena peněz bude vyšší, protože nám zaručuje tuto stabilitu po celou dobu trvání půjčky. Pokud však zvolíme plovoucí sazbu, můžeme na začátku platit méně, ale úrok by mohl nakonec postupně stoupat, což by znamenalo, že za hypotéku zaplatíme mnohem více. Samozřejmě, každý příklad je jiný.

Mezi nejpopulárnější patří hypotéka s fixací úrokové sazby, i když všechny mají své klady a zápory, záleží jenom na vaší konkrétní situaci a vaší ochotě přijmout určitá rizika s úvěrem spojenými.