Akciový trh
Jak inflace mění hodnotu peněz a co s tím?
Inflace v České republice
Inflace je ekonomický jev, který značí růst cenové hladiny peněz, což následně vede k poklesu kupní síly peněz. Lidé si tedy koupí v průběhu času méně zboží a služeb než by si koupili původně. V ekonomice je inflace považována za normální ekonomický jev, pokud dosahuje určité výše.
ČNB (Česká národní banka) dlouhodobě cílí na inflaci v rozmezí mezi přibližně 2 až 3 %. Tato inflace je označována za zdravou. Označujeme ji za tzv. mírnou inflaci. Tato inflace nepáchá významné škody v ekonomice. Pádivá inflace ohrožuje ekonomiku a může mít vážné důsledky. Tato inflace je přibližně do výše 1000 %. Posledním typem je hyperinflace, která dlouhodobě vede k destabilizaci ekonomiky a rozpadu měny. Hyperinflaci lidé zažili například krátce po první světové válce v Německu.
Nyní se pojďme podívat, jaká je situace v Česku. Lze to měřit především pomocí meziroční inflace a průměrné inflace. Meziroční inflace měří inflaci v měsíci tohoto roku s inflací v měsíci minulého roku. Průměrná inflace pak stanoví průměrnou inflaci za zpravidla jeden rok.
Meziroční inflace v České republice byla za prosinec 2024 na výši 3 %. Tedy horní hranice vymezeného koridoru pro zdravou inflaci. Nicméně dle samotných analytiků šlo pouze o administrativní problémy, které zvýšily inflaci. Průměrná inflace za rok 2024 následně činila 2,4 %, což jak již víme, je v koridoru vymezeném ČNB. Mírný nárůst inflace byl způsoben růstem zboží (+0,9 %) a růstem cen služeb (+5,1 %). Pokud bychom si to však porovnali například s hodnotami z období v COVIDU, je téměř patrné, že se stav ekonomiky výrazně zlepšil.
Inflace a Český Statistický Úřad (ČSÚ)
Inflace v České republice, podle dat, která pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad, ovlivňuje každodenní život spotřebitelů i podnikatelů. Český statistický úřad měří vývoj inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který reflektuje změny cenové hladiny u zboží a služeb. Tento index ukazuje, jak rychle rostou ceny v různých sektorech, od potravin po energie. Dle posledních zpráv, které poskytuje Český statistický úřad (ČSÚ), je růst cen spojený především s dražšími energií a náklady na bydlení. Data od Českého statistického úřadu jsou klíčová nejen pro vládní rozhodnutí, ale i pro podniky, které se musí přizpůsobovat měnícím se tržním podmínkám.
Makroekonomické ukazatele
Kromě inflace jste již určitě museli slyšet o dalších ukazatelích, jako je HDP, HNP, nezaměstnanost a podobně. Těchto klíčových slov jsou plné novinové titulky, proč se však tak zkoumají?
Současně s inflací tvoří makroekonomické ukazatele, které nám pomáhají zobrazit skutečnou výkonnost ekonomiky a předvídat, kam může ekonomika směřovat.
HDP (hrubý domácí produkt)
Hrubý domácí produkt vyjadřuje hodnotu zboží a služeb vyprodukovaných v ekonomice za určitý časový úsek. Společně s inflací, nezaměstnaností a s úrokovými sazbami tvoří skupinu těch nejdůležitějších ukazatelů. S růstem HDP lze očekávat růst ekonomiky a tedy i expanzi. Naopak klesající HDP může značit příchod recese.
Nezaměstnanost
Ukazatel nezaměstnanosti ukazuje, kolik % lidí z ekonomicky aktivního obyvatelstva nepracuje. Za nezaměstnané se označují osoby, které aktivně hledají práci, jsou starší 15 let a jsou schopni nastoupit do 14 dnů.
Podobně jako u inflace je i nezaměstnanost zdravá a nezdravá. Nezaměstnanost do 6 % je obvykle považována za zdravou, jelikož na trhu stále vznikají nové firmy, které poptávají lidi. Se 100 % zaměstnaností by firmy neměly kde poptávat nové lidi. Nezaměstnanost nad 6 % je však problém a daný stát ji musí řešit.
V České republice je většinou nezaměstnanost daleko nižší než 6 % a řadí se tedy mezi ty ukazatele, které ČNB nedělají takové starosti.
Reálné mzdy
Reálné mzdy řadíme mezi ty nejdůležitější makroekonomické ukazatele, protože zobrazují, jak se lidem opravdu daří. Respektive zobrazují, kolik si toho lidé mohou skutečně koupit. Ukazují, jak se mění kupní síla populace.
Reálné mzdy úzce souvisí s inflací. Pokud reálné mzdy rostou rychleji než inflace, lidé si za stejné peníze koupí více. V praxi se však děje většinou opak a lidé tak tratí. Do určité míry tak ukazují životní úroveň společně například s výše rozebraným ukazatelem HDP.
Vývoj meziroční inflace
Výše jsme nastínili, jak se dařilo české ekonomice v minulém roce, pojďme to vzít více do detailu a rozebrat více věcí.
Díky neustálé práci ČNB jsme v roce 2024 mohli být svědky postupného klesání inflace. Klíčovým momentem bylo překlenutí z dubna na květen, kdy díky několika faktorům došlo ke stabilizaci ekonomiky. Mezi tyto faktory patří například upevnění cen energií, nižší náklady na pohonné hmoty nebo vývoje kurzu koruny. Na všechny tyto faktory se podíváme.
Kurz koruny
Faktorem, který významně ovlivňuje inflaci, je kurz české koruny. Kurz koruny byl během roku 2024 ovlivněn měnovou politikou České národní banky, která se snažila pomocí zvyšování úrokových sazeb stabilizovat cenovou hladinu a zmírnit růst inflace. Kromě měnové politiky měl vliv na kurz koruny také celkový ekonomický vývoj v eurozóně a situace na světových finančních trzích. Díky stabilizaci kurzu koruny došlo ke zpomalení růstu cen některých dovážených produktů, což pomohlo částečně zmírnit dopady inflace na domácí trh. Data od Českého statistického úřadu potvrzují, že stabilní kurz koruny je klíčovým prvkem v boji proti dlouhodobě vysoké inflaci, která v posledních letech ovlivňuje spotřební koš českých domácností.
Zatímco kurz EUR/CZK vykazuje pouze menší výkyvy, koruna oproti USD výrazně posílila, jak je patrné z druhého grafu.
Inflace v eurozóně
Na inflaci v ČR měla vliv i eurozóna. Stejně jako Česká národní banka se i Evropská centrální banka snažila stabilizovat inflaci a udržet ceny ve vymezeném pásmu. Postupně tak upravovala měnovou politiku, která však nepřímo ovlivnila i Českou republiku.
Pohonné hmoty
Nižší ceny pohonných hmot měly pozitivní dopad na inflaci, protože snižovaly přepravní náklady, které se zobrazují do finální ceny většiny zboží a služeb. Vliv na pohonné hmoty měl opět i OPEC.
Ceny energií
Problém, který trápil především domácnosti, byla cena energií. V roce 2024 došlo ke stabilizaci, hlavně díky přechodu z fosilních paliv na udržitelné obnovitelné zdroje. Vliv měly i vládní stropy a regulace, které pomáhaly udržet ceny energií na určité úrovni.
Zahraniční obchod
Vliv na inflaci měl i zahraniční obchod. Obchodní bilance v ČR se v roce 2024 vyvíjela pozitivně, což znamenalo vyšší příjmy z exportu a nižší tlak na oslabování koruny. Velmi dobrý exportní výkon tak umožnil udržet cenovou hladinu stabilní.
